Fenomén Barbenheimer
Dvě mimořádně úspěšné filmové novinky jsou součástí pokusu restartovat Hollywood
Extrémně napilno měli minulý týden všichni, kdo se živí analyzováním amerického filmového průmyslu. Jeden přes druhého se snažili vysvětlit dvě věci: komerční úspěch snímků Barbie a Oppenheimer a fenomén „Barbenheimer“, do něhož oba filmy fúzovaly. Za snímek o slavné plastové panence od Mattela nechali američtí diváci v kinech za premiérový víkend nečekaných 160 milionů dolarů (jde mimochodem o historicky největší tržby filmu, který natočila žena) a životopisný velkofilm o jednom z otců atomové bomby J. Robertu Oppenheimerovi režiséra Christophera Nolana dosáhl na 80 milionů dolarů (což je o 60 procent víc, než studio kalkulovalo). Oba diametrálně odlišné filmy vedly žebříčky návštěvnosti nejen v amerických, ale i v českých kinech.
Ve statistikách nicméně brzy začaly figurovat právě pod značkou Barbenheimer, která ovládla sociální sítě. Popisuje jev, kdy místo aby diváci dali přednost jednomu z filmů, které měly premiéru ve stejný den, nemalá část z nich šla na oba – v jakémsi bizarním dvojprogramu. Nejdřív vážný, tříhodinový epos, kde se hodně mluví o kvantové fyzice a portrét s vlastním svědomím zápolícího génia se splétá z vynalézání bomby, jež má sílu zničit svět, a z diskreditace jejího tvůrce v paranoidní Americe padesátých let. Pak na odlehčenou, muzikálově rozvernou, růžovou zalitou Barbie, již se studio snaží nově prodat jako feministickou ikonu. Jeden film tak údajně nepřipravil druhý o diváky. Spíše tomu bylo naopak.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu