Odsuzujme i anticiganismus

Vražda mladého Nikolase v Brně a její vnímání vykazuje znaky společenského problému, který je dlouhodobě přehlížen. Ve veřejném prostoru převládají tendence popisovat příčinu tragédie ve vzorci romsko-ukrajinského konfliktu. Naštvanost Romů má přitom mnohem hlubší kořeny, které nejsme schopni nebo nechceme vidět.

Brněnský případ byl jen roznětkou pnutí v romské komunitě, které trvá delší dobu. Pietní akt (zčásti protest) předminulou sobotu v Brně se stal prostorem k vyjádření frustrace. Do vnímání veřejnosti se bohužel dostala jen vybraná nedůstojná vyjádření včetně protiukrajinských hesel. Ta však většina přítomných Romů spolu s organizátory odsoudila a důrazně odmítla kolektivní vinu. Opět proto připomínám, že ani Romové nejsou homogenní skupinou, která by měla na vše stejný názor. Pluralita názorů je stejná jako v kterékoli jiné společnosti. Nelze se tedy vyhnout ani nežádoucím radikálním výkřikům. 

Zazněla i věcná sdělení, která upozornila na trvající nenávist a diskriminaci Romů. Na nedůvěru ve státní instituce, zejména orgány činné v trestním řízení. Bylo připomenuto předčasné propuštění žhářů z Vítkova. Zklamáním pro účastníky byla neúčast představitelů města Brna a dalších politiků. I proto je nefér veřejně odsoudit setkání v Brně jen na základě protiukrajinských výkřiků. Nesouhlas se společenskou situací obyčejných Romů (byť místy emoční) bychom neměli podceňovat.

V naší komunitě vyvstává otázka, jak rozumět politikům, kteří v souvislosti s případem v Brně odsoudí nenávist, zatímco v případě diskriminace Romů mlčí. Jsou si však vědomi skutečnosti, že Romové čelí nenávisti po celý život? Pocit méněcennosti dostává romské dítě od svého okolí už ve škole. Jde o trauma, kterému v tak nízkém věku nerozumí a bojuje s ním. V dospělosti se sice staneme vůči těmto jevům imunní, ale víme, že jsou nespravedlivé. I přes tyto překážky Romové studují na středních a vysokých školách, dovedou rozbít onen skleněný strop a uspět. Přesto jsou stále odmítáni při pronajímání bytu. (Zažil jsem to i já.)