Dopisy

Potraviny, jež škodí

Respekt 25/2023

Už Paracelsus před 500 lety prohlásil, že jed – to je otázka množství. Už tehdy se vědělo, že „všeho moc škodí“. Když někdo schroustá denně pytlík bramborových lupínků plných soli a tuku a zapíjí to limonádou plnou sladidel, umělých aromat a barviv, tak to jistě neprospívá zdraví.

Když si jednou začas namažu na chleba s máslem džem, který je konzervován regulérním množstvím sorbanu, je to zdraví méně škodlivé než půl roku stará domácí zavařenina, na níž se objevila plíseň, kterou babička se slovy „to je dobré“ seškrábne. To byla a stále občas je běžná praxe. Mléko se nabíralo v obchodech odměrkou z velké stolitrové konve, přitom už z chléva v jednom litru obsahovalo tisíckrát (možná i milionkrát) víc bakterií, potencionálně i patogenních, než dnes. Jedli jsme sice bez přísad, ale dožívali jsme se zhruba o 20–30 let nižšího věku.