Měla to být seriálová událost léta. Příběh toxického vztahu, erotický thriller, drama, které nastavuje zrcadlo hudebnímu průmyslu. Minisérie Idol, která vznikla pod taktovkou Sama Levinsona, slibovala mnoho, ale výsledek je, slušně řečeno, rozpačitý.
Levinson si udělal jméno seriálem Euforie, jehož vizuál dnes pozná snad úplně každý. Bez ohledu na to, že seriál glorifikuje drogy a násilí, sklidil úspěch a má své místo v televizním kánonu. I v případě Idolu je Levinsonův tvůrčí rukopis jasně rozpoznatelný. Sex, drogy, pop, syté a ostré záběry připomínající hudební klip, procítěné detailní záběry na protagonistku Jocelyn (Lily-Rose Depp), která se po psychickém zhroucení připravuje na turné. Její zdraví se řeší s velkou dávkou cynismu („Psychická nemoc je sexy“), její PR tým se spíš zabývá tím, že byla zveřejněna její intimní fotka. Jocelyn se pak jde po dlouhém dni uvolnit do klubu, kde se seznámí se „záhadným“ Tedrosem (spolutvůrce minisérie Abel „The Weeknd“ Tesfaye) a naváže s ním intimní vztah. Tedros má samozřejmě postranní úmysly. Bude to ale diváky vůbec zajímat?
Uvedení prvních dvou epizod v Cannes bylo vlažné. Projekt od začátku provázela kontroverze, ať už se jednalo o střídání režisérů nebo nařčení Levinsona z toho, že natáčení bylo toxické, neustálé přepisování scénáře neúnosné a erotické scény rovny sadistickému pornu. Nelze odhlédnout od toho, že ačkoli měl snímek původně upozornit na exploataci žen, což se s mnohem větší lidskostí povedlo v dalším Levinsonově producentském počinu Irma Vep, sám svou hlavní hrdinku exploataci vystavuje.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu