Zasloužíme si to? Afghánci hledají pomoc v Česku.

Kancelář prezidenta republiky Petra Pavla dostala dopis z Afghánistánu. „Vážený pane prezidente Pavle, jmenuji se Hamidilláh Azímí, je mi 38 let a žiji v Kábulu v Afghánistánu. Mám na vás otázku: Pokud člověk pracoval v Afghánistánu více než čtyři roky pro Armádu České republiky jako tlumočník a překladatel, zasluhuje si, aby ho Armáda ČR nechala s jeho třemi malými dětmi a manželkou v Afghánistánu?“ ptá se v dopisu Hamidilláh Azímí. Muž se už skoro dva roky skrývá s rodinou před aktuálně vládnoucím hnutím Tálibán, protože mu hrozí jako kolaborantovi s někdejšími „západními okupanty“ jeho země vězení nebo poprava.

O tom, že to bude spíše to druhé, napsal o pár dnů dříve svým českým přátelům další spolupracovník české armády z doby její mise v Afghánistánu. Respekt je s mužem v kontaktu už od loňského léta a dopis má k dispozici. „Když Tálibán obsadil v srpnu 2021 Kábul, utekl jsem i s rodinou na venkov, kde jsem se skrýval, a pak jsem ve strachu o život uprchl do Íránu. Rodinu jsem nechal u příbuzných v provincii Baghlán. Tálibán dva týdny po mém útěku vtrhl do mého domu, zajal mého staršího bratra a při výslechu ho potom zabili. Asi pátrali po mně jako zrádci,“ píše muž, který se mezitím vrátil do rodné země (a nepřeje si zveřejnit své jméno). I tento dopis skončí v nejbližších dnech na radu jeho přátel žijících v České republice v kanceláři prezidenta Pavla.

Pro tlumočníky západních spojenců, „uvízlé“ v Afghánistánu po jejich stažení ze země a čelící změně režimu, je generál a bývalý voják poslední nadějí, že se Česká republika za jejich službu postará o jejich bezpečí. Stručně si připomeňme, o co jde. Česká armáda působila v Afghánistánu osmnáct let. Během té doby využívala služby stovek Afghánců, tlumočníků, řidičů nebo obchodních dodavatelů. Měla s nimi uzavřené smlouvy a většina z nich obsahovala klauzuli, že v případě odchodu české armády ze země a návratu Tálibánu jim bude poskytnut za služby pro naši armádu v Česku azyl. V létě 2021 opustila česká jednotka s dalšími spojeneckými vojsky zemi, v srpnu dle očekávání Kábul obsadil Tálibán, a to spustilo jednu z největších evakuačních akcí historie. Spojenci odvezli letecky postupně desítky tisíc svých afghánských spolupracovníků. Sto sedmdesát jich evakuovala i Česká republika – šlo asi o šedesát spolupracovníků armády a jejich blízké rodinné příslušníky. Nepodařilo se však evakuovat všechny. V zemi ovládané brutálním režimem uvízlo čtrnáct afghánských tlumočníků, mezi nimi dva zmínění autoři dopisů. Když loni Respekt upozornil na jejich osud a popsal, jak žijí ve své zemi v neustálém strachu, skrýších a bez jakéhokoli zabezpečení, dostal oficiální odpověď od ministerstva obrany i vlády, že „operace byla ukončena, další evakuace se nechystá“.