Umění omluvit se

Anticenu Skřipec za nejhorší překlad roku udělila Obec překladatelů nakladatelství Academia. To vydalo Vysušenou kaluž Janka Poliće Kamova přeloženou kroatistou Jaroslavem Geraskem Otčenáškem. Zaměstnanec Etnologického ústavu Akademie věd ČR očividně neměl při práci své týdny, podle poroty se Otčenášek příliš spoléhal na podobnost obou jazyků, aniž by si uvědomil, že například chorvatský patos znamená česky podlaha, a že když se někdo v Dalmácii první noc k sobě „približi“, tak se nejen přiblíží, ale i pomiluje.

V kultuře je (jako ostatně kdekoli jinde) zvykem se ve chvíli takového odhalení buď zatvrdit, anebo dělat mrtvého brouka. Šéfredaktor Academie Jiří Padevět se ovšem k věci postavil čelem. Na porotce nezačal plivat nadávky, co že si to dovolují kritizovat akademickou instituci, ani si nevypnul telefon. Místo toho přišel na veletrh Svět knihy, kde se Skřipec udílel, anticenu si osobně převzal a všem přítomným i nepřítomným se omluvil. Prohlásil, že šlo o „naprosté selhání“, nakladatelství už knihu stáhlo z prodeje, a kdo si ji koupil, tomu Academia vrátí peníze, nebo mu ji vymění za jinou.

Taková reakce se opravdu jen tak nevidí a je jí potřeba znovu zatleskat – první aplaus Padevět sklidil během přebírání Skřipce, protože ani pořadatelé nečekali, že si pro něj přijde. O výjimečnosti Padevětova přístupu ostatně vypovídá, že správně neměl stát na pódiu sám. Skřipec totiž dostalo ještě nakladatelství Fortuna Libri za Orwellovu Farmu zvířat. Tu pro něj přeložila Jana Middleton, přičemž podle poroty bezostyšně vykradla starší překlad Gabriela Gössela, dnes už mrtvého klasika, který Orwella překládal ještě v samizdatu.