Ultimáta nedělám, vliv máme i bez nich
Se šéfem Pirátů Ivanem Bartošem o vládnutí s konzervativci, bydlení, daních a manželství pro všechny
Vláda, jejíž jste součástí, je aktuálně hodnocena jako nejméně oblíbená za posledních deset let. Co to s vámi dělá?
Tak v momentě, kdy máte souběh několika krizí, to šlo očekávat. Už když jsme do vlády vstupovali, jsem jasně i do médií říkal, že to nebude lehké. Že bude třeba dělat nepopulární věci, za které nebudeme sklízet potlesk, ale které budou nutné. Ruská válka na Ukrajině tomu jen přidala. Když teď děláme reformu, která má ozdravit veřejné finance, nemůže všechno zůstat tak, jak jsou lidé zvyklí. Nejde vyhovět požadavku „škrtejte, ale ne v mojí peněžence“.
Ministr financí Zbyněk Stanjura spoléhá na to, že jeho straně balíček nakonec politicky prospěje. Voliči ODS jsou prý racionální a požadují, aby se s rozpočtem a zadlužením něco udělalo. Vidíte to u Pirátů podobně?
Já úplně neměřím, jak co zarezonuje u té či oné voličské skupiny. My jsme i v komunálních volbách říkali, že pro nás je důležitá odvaha dělat to, co je správné, i když to ne vždycky musí být populární. A já věřím, že kroky, které jsme teď udělali, jsou ve prospěch České republiky. Fungovat na dluh je v základu špatně a konsolidace financí byl slib, který jsme před volbami dávali.
Když použijeme zkratku, že Marian Jurečka má levnější víno, Markéta Pekarová Adamová levnější knihy a ODS nízké daně pro bohatší lidi, tak co máte vy?
Máme dohodu. Nebylo snadné vyjednat kompromis, za který by se mohly postavit všechny strany.
To mají všichni. Co mají jen Piráti?
Asi základní věc, s kterou jsme do jednání vstupovali, bylo myslet na ty, kteří v danou chvíli v rámci systému státních financí potřebují největší pomoc. Pro rodiny zasažené krizí jsme dohodli, byť tak trochu v druhém gardu, vyšší rodičovskou. Pro studenty je výsledkem zachování slev na jízdné či daňového osvobození stipendií, koleje a internáty v nižší sazbě DPH nebo nezavádění školného. Anebo jiná věc, o které se moc nemluví, ale dnes když v Česku prodáváte firmu nebo cenné papíry, tak z výnosu kvůli daňové výjimce neplatíte daně, a to se na náš popud nyní bude měnit. Stát tím pravidelně přicházel o stovky milionů až jednotky miliard. Za nás bylo důležité, aby rozložení celé zátěže bylo férové, a to se, myslím, povedlo. Není tak žádná skupina, která by vyšla z balíčku vyloženě jako vítěz nebo poražený.
Jedni vítězové tu přece jen jsou. Když projdeme základní výhrady, tak u vína teď ministr financí jen opakuje, že nulová spotřební daň je výsledkem koaliční dohody a že žádné racionální zdůvodnění pro tento krok nemá. Dokázal byste k tomu říct něco lepšího?
Já jsem svoje výhrady netajil. A ne proto, že už deset let alkohol nepiju. Nulová spotřební daň je generální pardon, který nemá opodstatnění. I proto, že většina vína vypitého v České republice je z dovozu. Dalo se zohlednit i to, že je někdo malý vinař, podobným principem jako u malých pivovarů. Takže jasně – já si nemyslím, že to byl systémový krok. Validní argument je jen ten, že by asi vláda nedokázala pro zavedení spotřební daně garantovat podporu při hlasování vzhledem k regionálnímu zastoupení ve sněmovně a v Senátu.
Není ještě u vína prostor pro nějakou nápravu, po vší té kritice a výsměchu za poslední týden?
Už jsem slyšel vyjádření různých politiků, třeba i lídrů koaličních stran, že je to ještě k debatě. Ale já bych na druhou stranu nerad, aby balíček, na němž už se vláda celkově dohodla a za dohodu zaplatila jistou politickou cenu, procházel ještě nějakou hlubší změnou. Někde jsme se třeba zmýlili nebo něco přehlédli, v takových případech si dokážu dílčí úpravu představit. Ale nerad bych se pouštěl do otvírání a předělávání něčeho, co je dlouho vyjednávaný kompromis. Je to prostě dohoda.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu