Japonský homerun

Obecně platí, že v srdci tuzemského sportovního fanouška nejčastěji leží fotbal a hokej. Čas od času si však do něj najdou cestu i další, ne tak rozšířené disciplíny a sporty, a většinou se tak logicky stane poté, co se někomu z krajanů začne v dané sportovní oblasti dařit. Jako dva příklady z posledních let lze uvést biatlon nebo snowboardové disciplíny. A čísla, ohlasy i dojmy aktérů teď potvrzují, že se takto do srdcí probojoval také baseball, lépe řečeno český baseballový národní tým.

„Rozrostlo se to způsobem, o kterém se nám ani nesnilo,“ přemítá po návratu z Tokia Martin Schneider, jedna z pravidelných opor národního týmu českých baseballistů a současně povoláním hasič. Z Tokia se vracel proto, že na něm český národní tým odehrál World Baseball Classic (WBC) – nejprestižnější mezinárodní turnaj, na který tuzemští hráči loni poprvé v historii postoupili přes favorizované Španělsko. A čeští baseballisté se těmito úspěchy nezapsali do srdcí jen zdejším fanouškům, ale také těm zahraničním, kde jejich týmy tvoří profesionální sportovci. Na rozdíl od českých: že je Schneider baseballista a zároveň se živí jako hasič, totiž není v národním týmu výjimka. Spíš naopak.

Schneider k tomu dodává, že má oproti některým jiným spoluhráčům se svým povoláním vlastně štěstí, protože pracuje na směny a volné dny v týdnu může trávit tréninkem. „Nemáme za to žádné peníze a bere nám to strašně moc času, ale tím, že máme pro baseball vášeň, milujeme ho, se to dá akceptovat,“ říká. V týmu, který soutěžil proti profesionálům – a proti Číně i zvítězil –, figurují také třeba učitel nebo realitní makléř.