A na počátku byl ocet

Ježíš věděl, že vše je již dokonáno; a proto, aby se až do konce splnilo Písmo, řekl: „Žízním.“ Stála tam nádoba plná octa; namočili tedy houbu do octa a na yzopu mu ji podali k ústům. Když Ježíš okusil octa, řekl: „Dokonáno jest.“ A nakloniv hlavu skonal.

(Jan 19, 28–30)

Když římský voják podává Ježíšovi na kříži v jeho posledních okamžicích nápoj z vinného octa ředěného vodou, není to náhoda. Ve starověku se vyrábělo „zkyslé víno“, ocet,  z vinných hroznů, granátových jablek, datlí a fíků. Používal se nejen jako pochutina a nálev, ale ředěný vodou též coby osvěžující nápoj, který pili právě římští legionáři či početné Hannibalovo kartaginské vojsko včetně slonů při přechodu Alp. Octovým nápojem se (ne tak dávno) občerstvovali ženci při sklizních na rozpálených polích nebo při sečení luk, rýžovým octem ze saké se ve středověku posilňovali japonští samurajové – mimochodem octových barů je dnes v Japonsku údajně víc než kaváren. Octový nápoj tak můžeme bez nadsázky nazvat prvním energy drinkem.

Kyselá je dobrá

Proč je vlastně kyselost tak důležitá na talíři? Samin Nosrat, hvězdná americká kuchařka s íránskými kořeny, sloupkařka píšící o jídle v The New York Time Magazine, spoluautorka podcastu Home Cooking a také průvodkyně cestopisu o jídle na Netflixu, ve svém bestselleru Sůl, tuk, ocet,žár píše: „Každý dokáže uvařit cokoli tak, aby to chutnalo skvěle. Ať už jste v životě nedrželi ostrý nůž, nebo jste zkušený…