Když se Lavrov směje
Rusko zostřilo potravinovou krizi, chudé státy se na něj přesto nezlobí
Vychutnejte si následující absurditu. Putinův vpád na Ukrajinu vyhnal ceny pšenice do rekordních výšin a kvůli ruské blokádě Oděsy a dalších přístavů hrozilo, že shnijí desítky milionů tun obilí. Turecku se předminulý pátek podařilo nečekané – vyjednat dohodu Moskvy a Kyjeva o vývozu těchto potravin, ale Rusové ji hned v sobotu ohrozili raketovým útokem na přístav v Oděse. No a co se stalo v neděli v Egyptě, hlavním světovém dovozci pšenice? „Těšíme se na další těsnou spolupráci založenou na vzájemném respektu a sdílených zájmech,“ řekl egyptský ministr zahraničí Sámeh Šukrí ruskému kolegovi Sergeji Lavrovovi.
Souběh dohody – pochopitelně velmi křehké a v praxi teprve se rozbíhající – o konci blokády „obilnice světa“ a vřelého přijetí Lavrova v Káhiře a dalších třech afrických zemích ohrožených potravinovou krizí staví evropského pozorovatele před několik nepříjemných zjištění.
![](https://i.respekt.cz/data.eu.cntmbr.com/respekt-prod/respekt-prod/4a4d220f-e9d8-4c00-871f-f605c2017a8a.jpeg?width=1920&height=600&fit=crop&gravity=0.5x0.5)
![](https://i.respekt.cz/data.eu.cntmbr.com/respekt-prod/respekt-prod/346d208b-db3f-4735-8aae-a35cff633dcb.jpeg?width=3840&height=651&fit=crop&gravity=0.5x0.5)
Pět nepříjemností
Tím prvním je prostý fakt, že Rusko není vyvrhelem světového společenství, jak bychom si přáli. Nejen diktátorská Čína a Egypt, ale i například demokratická Indie a Jihoafrická republika nechtějí mít se vzdáleným konfliktem moc společného a sledují své zájmy, například na ruském dovozu ropy či zbraní. Nesdílejí, co je očividné: že jejich „respektovaný partner“ napadl sousední zemi a rozpoutal válku s krystalicky čistým rozdělením rolí padoucha a oběti.
S pátráním po příčinách této lhostejnosti souvisí druhá nepříjemnost, a to, že se Evropě a USA jako bumerang vrací…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu