Autor sociologického bestselleru: Východ Německa zůstane jiný

Říkáte, že východní Německo zůstane trvale jiné než to západní. V čem přesně zůstane jiné?

Zjevně v jedné zemi máme dvě odlišné společnosti a dvě politické kultury. Politické systémy ve východních a západních spolkových zemích se například od sjednocení Německa ještě nikdy nelišily tak výrazně jako dnes. Podíl migrantů a lidí starších 65 let, velikost zemědělských podniků, výdaje na vědu a výzkum, majetek, ale třeba i hustota tenisových hřišť – když tyto a mnohé další indikátory zanesete na mapu, tak se vám ukážou přesné obrysy staré NDR, a to s přesností až na úroveň jednotlivých okresů. Přetrvávající oficiální rétoriku, která volá po dosažení vnitřní jednoty Německa, považuji za iluzi. Postkomunistická transformace už skončila.

Proč myslíte?

Protože už nepozorujeme žádné sbližování mezi německým východem a západem, ten proces se zcela zastavil. Vznikly dvě rozdílné sociální struktury. Západ je spíše společností střední třídy, kulturně a etnicky více pestrou. Východ zůstal spíše společností „malých lidí“, zaměstnanců. Velmi málo východních Němců se propracovalo do elitních pozic v ekonomice, justici, médiích – i proto, že jim chyběla síť kontaktů, kterou mají zavedené západní elity. Východní Němci si také z komunismu odnesli řádově nižší majetky a tato nerovnost vzhledem k nízkým majetkovým a dědickým daním spíše roste. Nejbohatšími obyvateli východního Německa jsou paradoxně západní Němci, kteří se tam přestěhovali. Zásadní je pak demografický vývoj: počet obyvatel západních spolkových zemí roste, zatímco východ se bude dál a dál smrskávat.

Jak výrazný je tento demografický rozdíl? 

Vezměte si, že ve východním Německu dnes žije tolik lidí jako v roce 1905. Zajímavé je i srovnání s daty z třicátých let minulého století: na východě žije o patnáct procent méně obyvatel než tehdy, na západě o šedesát procent více. Východoněmecká společnost je přestárlá, a zvláště v maloměstech a ve venkovských okresech dominují muži. Ženy, především ty vzdělanější, mnohem častěji odešly a dál odcházejí za lepšími příležitostmi na západ. V některých okresech ve věkové skupině od dvaceti do třiceti let připadá na 100 žen 140 mužů. To přímo souvisí s oblibou krajní pravice, protože se jejím hodnotám v tomto velmi maskulinním prostředí daří. 

V mnoha ohledech se ale východ a západ sblížily. Nové spolkové země už netrápí tak velká nezaměstnanost jako před patnácti dvaceti lety a infrastruktura je tam mnohdy lepší než na západě. A podle průzkumů vládne v obou částech Německa podobná míra spokojenosti s vlastním životem. 

Máte pravdu a já ani nechci říct, že se sjednocení Německa nepovedlo. Spíše chci poukázat na výrazné regionální rozdíly, které zůstanou. Tak jako jsou pevné rozdíly mezi severní a jižní Itálií, které trvají od vzniku země před 160 lety, nebo jako trvají rozdíly mezi jihem a severem Anglie či Švédska. Tyto rozdíly se budou znovu a znovu promítat do rozdílných politických názorů, tak jako se teď například výrazně liší názory na vojenskou podporu Ukrajiny nebo na rozmístění amerických raket středního doletu na německém území – východní Němci obojí výrazně odmítají. Samotného mě zaráží, že vznikla svébytná východoněmecká identita. Myslel jsem si, že ji budou cítit jen starší lidé, kteří vyrostli v NDR, a že postupně tento sentiment odumře. A teď vidíme, že na fotbalových stadionech celé ochozy křičí „Ost- Ost- Ostdeutschland!“.