Nová studie: Vyšší výdaje na obranu nakopnou celou ekonomiku

Evropa není první, kdo – ukolébán mírem – podcenil význam obrany. Spojeným státům se něco podobného stalo mezi oběma světovými válkami, kdy příliš neinvestovaly do armády. Změnila to až německo-japonská agrese a vstup do druhé světové války. Tato americká historie má, jak při setkání s menší skupinou novinářů během Mnichovské bezpečnostní konference řekl Ethan Ilzetzki z London School of Economics, významné poselství pro dnešní Evropu.

Nejenže se zbrojní průmysl dokázal vlivem velkých státních investic velmi rychle rozhýbat. Ale hlavně tehdejší dramatický růst výdajů do obrany dlouhodobě nakopl celou americkou ekonomiku. Probíhající debata o vyšších výdajích na obranu podle profesora ekonomie Ilzetzkého pomíjí právě tuto zcela podstatnou rovinu – která je navíc pozitivní, a mohla by tedy zvýšit i veřejnou podporu vyšších armádních investic.

„Evropané vnímají výdaje na obranu trochu jako plýtvání, jako zátěž pro ekonomiku. Tak to ale není, na tom se shodují všechny výzkumy na to téma,“ říká. V Mnichově představil studii Guns and Growth: The Economic Consequences of Defense Buildups (Pušky a růst. Ekonomické důsledky budování obrany), kterou sepsal pro Institut pro světovou ekonomiku v Kielu. Hlavní závěry studie a naší debaty zde stručně shrnu: