Nic jak bývalo

Bílý světelný obrys velkého domu se tyčí nad koncertním pódiem vyprodané haly. Vypadá, jako by jej nakreslilo dítě jedním tahem: zdi, sedlová střecha a na ní komín, dvě okna a dveře. Z nich za dlouhého křiku publika vychází nejslavnější popový zpěvák současnosti. Tak letos v květnu vypadala newyorská koncertní premiéra nového alba Harryho Stylese, které je ve shodě s jevištní dekorací nazváno Harry’s House (Harryho dům).

Album vydané těsně s uvolněním covidových omezení zachycuje lockdownovou samotu, ale mluví hlavně o tom, co vlastně po dvou letech strávených v izolaci a obavách znamená vyjít opět ven. Co se mezitím stalo a proměnilo, jaká realita na člověka čeká? Styles na to má odpověď v podobě hitového tanečního singlu As It Was, který aktuálně drtí streamovací služby a na Spotify má přes 870 milionů přehrání. V refrénu melancholického textu konstatuje: „Na tomhle světě jsme jen my. A dobře víš, že nic není stejné, jak bývalo.“

Někdejší člen úspěšného boybandu One Direction během uplynulých pěti let zázračně přerostl teenagerskou slávu a stal se bezkonkurenčním popovým idolem generace Z – se všemi jejími hodnotami, očekáváními i citlivostí. A na novince se dokonale trefil do dobové nálady, jež se protíná s pocity jeho publika. Po pandemických nahrávkách, které se obracely do nitra a konejšily interprety i posluchačstvo, je Harry’s House albem někoho, kdo se po dlouhé době rozkoukává a vnímá, že svět je jiný.

[image id=…