Jazykem, který má k češtině nejblíže, je bezesporu slovenština. Slovenská slova začala pronikat do češtiny již před několika staletími, například podstatné jméno „zbojník“ znal už Jan Amos Komenský. Spontánně i cíleně ve větším počtu se slovenské výrazy draly do naší mateřštiny během národního obrození v 19. století a zejména pak v následujícím století v období společného československého státu. Od rozpadu Československa na začátku devadesátých let se však čeština a slovenština od sebe pomalu vzdalují. Naše povědomí o slovenštině se postupně vytrácí a pro mladé lidi je čím dál méně srozumitelná, i když stále existuje spousta slov společných pro oba jazyky.
I v současné češtině ale lze najít silné slovenské vlivy. U řady slov či vazeb už si velká část Čechů ani neuvědomuje, že jde o slovakismy, a běžně je používá. Například „vzhledem na něco“, místo původní české vazby „vzhledem k něčemu“, „vzít do úvahy“ namísto českého „vzít v úvahu“ nebo „záviset od něčeho“ místo „záviset na něčem“. Zatímco Slováci jsou „na čele pelotonu“, Češi by správně měli být „v čele pelotonu“, společnou ale mají třeba „bouli na čele“.
K méně nápadným slovakismům patří například sousloví „být na vině“ (česky „být vinen“) nebo „nad ránem“ („k ránu“). Zpod Tater k nám doputovala také fráze „mít co do činění s tím či oním“, která vytlačuje český ekvivalent „mít s něčím co dělat“. Slovakismem je i obrat „až tak“, třeba „sehnat práci není až tak velký problém“, když by stačilo říct „sehnat práci není…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu