Kdyby měli Benátčané dost peněz, mohl Suezský průplav existovat někdy od začátku 16. století. Zachránili by tak moc a samu existenci své republiky a dějiny i voda Rudého moře by plynuly jinak. Ale ani benátští kupci na tak grandiózní projekt neměli dost prostředků, a tak je čerstvě objevená obchodní cesta z Evropy do Indie kolem jižního afrického cípu zničila. Z epizody na úsvitu novověku zůstal jen nápad a touha si dlouhou a nebezpečnou cestu kolem Afriky zkrátit prokopáním lákavě úzké Suezské šíje.
V dalších staletích si s touto myšlenkou pohrávali osmanští Turci a ještě seriózněji pak Napoleon. Po dobytí Egypta v roce 1799 měl pocit, že mu brzy bude patřit celý svět, a chtěl si ho také celý zkrátit. Nařídil možnosti průplavu prozkoumat, ale jeho měřiči zjistili, že mezi hladinou Rudého a Středozemního moře je výškový rozdíl deset metrů. To znamenalo technicky obtížně překonatelnou překážku. Měřiči však udělali chybu. Jak v roce 1847 definitivně potvrdila britská výzkumná výprava, ve výšce mořských hladin nebyl rozdíl. Stavba průplavu už přitom byla tehdejšími technologiemi možná, jen pochopitelně vyžadovala hodně úmorné práce.
![](https://i.respekt.cz/data.eu.cntmbr.com/respekt-prod/respekt-prod/4a4d220f-e9d8-4c00-871f-f605c2017a8a.jpeg?width=1920&height=600&fit=crop&gravity=0.5x0.5)
![](https://i.respekt.cz/data.eu.cntmbr.com/respekt-prod/respekt-prod/346d208b-db3f-4735-8aae-a35cff633dcb.jpeg?width=3840&height=651&fit=crop&gravity=0.5x0.5)
Francouzi už každopádně myšlenku průplavu od dob Napoleona nikdy neopustili. A nakonec to byli oni, kdo přemluvil osmanskou říši, aby jim dala koncesi k pracím na egyptském území. Suezský průplav byl francouzský projekt: egyptský místodržící držel pětinu akcií nově založené společnosti pro výstavbu kanálu, zbytek vlastnili francouzští…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu