Také jsem byl v Kyjevě
Olaf Scholz by se měl zbavit pověsti muže, který ohledně Ukrajiny brzdí a mlží
Americký prezident Joe Biden nazval Putina válečným zločincem. Je Putin válečným zločincem?“ zeptali se novináři Olafa Scholze. „Všichni jsme zajedno: Tato válka porušuje všechna pravidla. Je to zločin. Je to Putinova válka,“ odpověděl kancléř v rozhovoru s týdeníkem Die Zeit a úplně stejně se přímému označení Putina za zločince vyhnul i v televizi ARD.
Kdo německou politiku sleduje, toho to nepřekvapuje. Nepočítá s tím, že z úst tamního kancléře zazní ostrá či velká slova. Politická rétorika je v Německu korektní, citáty a rozhovory do novin podléhají přísné autorizaci, voliči to oceňují. Tuto rétoriku ale nyní, v čase návratu války do Evropy, víc než jindy sledují i občané jiných zemí – a kontrast opatrnosti se zkázou v Mariupolu vede k rozčarování. Zvlášť když opatrná nejsou jen slova, ale i činy.
Před ruskou invazí Německo brzdilo debatu o vývozu zbraní Ukrajině, po invazi brzdilo vylučování ruských bank z platebního systému SWIFT a teď brzdí zavedení embarga na dovoz ropy a plynu do Evropy. „Sankce jsou jedna věc, ale ne všechno (co dělám – pozn. red.). Každý den jsem zaměstnán tím, abych se staral o to, že jednota NATO, Evropské unie a velkých hospodářských mocností G7 zůstane pohromadě. Naše jednota je naší silou. O to nyní jde,“ odpověděl Scholz v citovaném rozhovoru na kritickou námitku, že Německo pořád říká, co vše na podporu Ukrajinu udělat nejde. Na následný dotaz, kdy tak jako středoevropští premiéři pojede do Kyjeva, odpověděl, že už…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu