Atomový hřib strachu

Mezinárodní agentura pro atomovou energii ztratila přístup k datům ze Záporožské jaderné elektrárny a z elektrárny Černobyl, takže se přesně neví, co se tam děje. V té první, největší evropské atomové elektrárně vůbec, rozhoduje vojenský velitel, o jehož znalostech jaderných rizik není nic známo, ale dá se předpokládat, že nejsou valné. V Černobylu kvůli výpadku proudu nefungovala čerpadla ochlazující bazény s vyhořelým jaderným palivem a v době uzávěrky Respektu nebylo jasné, zda byla dodávka elektřiny obnovena. Není to scénář katastrofického filmu, ale realita, kterou si – což je samo o sobě výmluvné – ještě před pár týdny neuměl nikdo představit.

Od vypnutí posledního černobylského reaktoru v roce 2000 už tamní vyhořelé palivo značně vychladlo, stále se z něj ale uvolňuje teplo, kvůli němuž by se během asi 40 dní mohla z chladicích bazénů vypařit voda a začít unikat radiace. Výpočty neříkají jasně, zda by k tomu opravdu došlo, nebezpečí však existuje. V Záporoží pracovníci elektrárny údajně nedostávají dost jídla a jsou na pokraji sil, což nejsou podmínky, za kterých by směl jakýkoli jaderný provoz fungovat. Kromě toho ruská armáda nejspíš brzy zaútočí i na další atomové elektrárny.

Útok na tu záporožskou byl porušením ženevských konvencí a ministr školství Gazdík po něm ukončil účast českých vědců v mezinárodním Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy. Byl to správný krok, který měl však přijít hned po invazi. Jakákoli spolupráce s ruskými vědeckými…