Česká jógová stopa

První místo, které Elina v Česku viděla, bylo autobusové nádraží v Brně. Anglicky a rusky se tam pokoušela doptat místních, odkud jezdí autobus do Střílek. Když se jí po udivených dotazech „jaké Střílky?“ dostalo odpovědi, že musí na nástupiště 13 na spoj směr Luhačovice, byly Střílky druhým místem, které v Česku poznala. A druhou příčku zabírá tato obec se 700 obyvateli také na jejím žebříčku nejoblíbenějších míst světa. Ne že by ji tak uhranul místní barokní hřbitov nebo okolní příroda Chřibů, Elina stejně jako její jógoví kamarádi ze Tbilisi mají Střílky za malou Indii. Je tam totiž největší středoevropský ášram (místo nebo domov duchovních mistrů a jejich žáků) systému Jóga v denním životě, kam za jógou či setkáním s guru přijíždějí lidé z celého světa.

Tím guru je višvaguru mahámandaléšvar paramhans šrí svámí Mahéšvaránanda Purídží z Pančajati mahá nirvání akháry, jehož celé jméno a tituly obtížně vyjmenovávají i jeho žáci, takže mu zkráceně říkají Svámidží. Tento Ind byl v roce 1970 poslán do Evropy, aby šířil učení jógy, a poté, co poznal myšlení a potřeby západního člověka, vytvořil i s využitím poznatků moderní vědy systém Jóga v denním životě. Do Československa jezdil Svámidží již v sedmdesátých letech a poté, co ve Střílkách v bývalém renesančním zámku vznikl v druhé půlce devadesátých let ášram, se Česko stalo i jedním z jeho domovů, kam zavítá několikrát ročně. V ta období se na setkání s ním sjede obvykle 600–800 jeho žáků z celého světa a počet jogínů pak…