Politika není zlatý slavík
Tento týden odpovídá sociální gerontoložka Lucie Vidovićová
1. Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?
Asi kočka a pes. Docela fandím takové té populární psychologii, která rozděluje lidi na milovníky psů a koček podle toho, jestli mají raději věrnost, nebo nezávislost. Politická aréna, jak věřím, zahrnuje oba tábory.
2. Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)
I přes výstrahu odpovím „sametová revoluce“, jednak proto, že jsem osoba, která má ráda kočky a nenechá se vymezit do závorek, a jednak proto, že to s ohledem na můj věk dává i smysl. Samet mě zasáhl přesně v letech, která jako sociologové považujeme za formativní.
3. Jaká je vaše první vzpomínka na politiku?
Je krásný slunečný den a já jdu za ruku s maminkou z volební místnosti. „Mamí, proč jsi do té krabice hodila všechny ty barevné lístečky, to sis nemohla vybrat?“ A pak ještě tahle: „Mamí, proč nesmíme jezdit do Vídně, která je přece blíž, ale můžeme jezdit do Prahy, která je dál?“
4. Kdy a proč jste plakala kvůli politice?
Nevidím důvod kvůli politice plakat, v ničem mi nepřipomíná zamilovaný film. Ale teď jsem třeba plakala u filmu Letopisy Narnie, který začíná bombardováním Londýna a nuceným stěhováním dětí na britský venkov. I když pro ně to byla nakonec cesta dobrodružná, dnes děti prožívají na mnoha místech planety to stejné a to je k pláči.
5.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu