Šance na restart

Dění posledních dní bychom si měli dobře pamatovat. Dějiny nám doslova peláší před očima a jistoty se „drolí“ stejnou rychlostí. Andrej Babiš prohrál volby, komunistická strana po desítkách let zmizela ze sněmovny a prezident Miloš Zeman není ze zdravotních důvodů schopen vykonávat svůj úřad. To vše se odehrává na pozadí dramatických souvislostí – skokové zdražování energií, opětovně sílící pandemie covidu, rostoucí inflace. Právě však souběh všech těchto událostí příhodně připomíná, proč Česko potřebuje zásadní změnu.

Zemanovo trio

Náš stát vznikl v roce 1918 tak trochu shora. Vytvořila ho skupina mužů, kterou vedl a výrazně převyšoval Tomáš Garrigue Masaryk. Tím, že se pak stal prvním prezidentem republiky, vtiskl svému úřadu výjimečný, až nadpozemský rozměr. Když Masaryk získal přízvisko prezident osvoboditel, ocitl se vlastně nad systémem. Bez něj by stát nebyl, osvobodil svůj lid z „otroctví“ podobně jako Mojžíš. Od toho byl krůček k představě, že bez prezidentů jako takových by stát nebyl – jsou něco víc než ostatní. Podobnou pozici v zemích s námi srovnatelných žádná hlava státu neměla a nemá. V Česku však vnímání mystického Hradu přežilo i selhavšího Edvarda Beneše či komunistické prezidenty. Pohádkový a osudový rozměr funkce ještě zesílilo zvolení Václava Havla. Nicméně tato éra dnes pravděpodobně nenávratně končí. Miloš Zeman a jeho muži rozmetali étos spojený s prezidentskou rolí a jen těžko to půjde napravit.

První fázi destrukce rozehrál přímo…