Kryštof Bergner: Alchymista kamnářem

Poslední alchymista v Čechách“ a „ten, který vynalezl kamna na uhlí“. S Kryštofem Bergnerem se pojí romantická i vzletná přízviska, faktem ovšem je, že tento muž byl především význačným a zřejmě i prvním profesionálním chemikem. Je sice autorem jediného odborného svazku s názvem Chemické pokusy, v němž popisuje rizika explozí při experimentech, ale díky jeho osobním zkušenostem byla kniha ceněnou učebnicí.

Kryštof (někdy uváděn také Christoph či Krištof) Bergner se narodil v Chomutově v roce 1721 (den a měsíc se různí). První zkušenosti sbíral praxí v lékárně a v alchymistické laboratoři pánů z Vrbna a Bruntálu či jako prubíř, tedy zkoušeč kovů v mincovně. Alchymie v českých a moravských zemích sice zažívala zlatou éru na přelomu 16. a 17. století, nicméně i za Bergnerových časů měly alchymistické laboratoře mnoho podporovatelů a mecenášů. Netrpěly ani nedostatkem učenců, kteří se v rámci alchymie zajímali nejen o hledání kamene mudrců či přeměnu kovů ve zlato, ale také o farmacii a medicínu. Bergner sám považoval alchymii za přirozenou součást chemie (či naopak).

Když na konci padesátých let 18. století přišel do Prahy, kromě alchymistických pokusů se věnoval také výrobě chemických preparátů pro drogisty a lékárníky. O úspěchu svědčí to, že si postupně pořídil dva domy v pražské Kozí ulici, kde si zřídil také laboratoř. Tady sestavil prototyp kamen s roštem zajišťujícím dostatečný přívod vzduchu a s železnými pláty. Navíc byly vymazány šamotem, a vydržely tak…