Knižní tipy

Tváře místo statistik

Před osmi lety sídlo pětice textilních továren Rana Plaza na předměstí bangladéšské Dháky neustálo tíhu šicích strojů a klimatizací v načerno přistavěných patrech a pohřbilo 1129 lidí. Na místo tragédie se upřela pozornost západního světa, módní řetězce trnuly, zda se v troskách nenajde jejich oblečení, zoufalství přijížděli zachytit reportéři z celého světa. Marek Rabij z polského Newsweeku vyrazil o dva týdny později s cílem vypátrat, zda podobný osud nepotkal nebo nepotká dělníky šijící oblečení pro polské firmy. Vracel se pak opakovaně, aby zachytil konkrétní příběhy lidí, jejichž životům udávají rytmus textilní továrny – a spolu s tím odkryl mechanismus, jemuž spotřebitelé vděčí za nepřeberné množství levné módy. Jestli něco hrdiny propojuje, pak prostý fakt, že nemají na výběr. V kontrastu s tím Rabij ukazuje pokrytectví firem, jimž stačí narafičit pro lidskoprávní organizace pár provozů. Také řešení působí v jeho podání střízlivě, až bezútěšně (třeba růst minimální mzdy nevnímá jako spásu). Koho nechávají chladným statistiky i fakt, že móda patří k nejšpinavějším průmyslovým odvětvím, tomu pohled do tváří lidí i jejich příbytků může otevřít oči v pochopení, jak funguje levná móda a jak drží tuto zemi v šachu.
Klára Zajíčková

Marek Rabij: Život na míru
Přeložila Michaela Benešová. Absynt, 176 stran

Vyhrát nad soupeřem i závislostí

Americký spisovatel Walter Tevis se proslavil sci-fi romány a biliárovými příběhy. Kniha Dámský gambit z roku 1983, do které vložil svou fascinaci šachovou hrou, stála spíše v pozadí. Do Česka však přichází jako hit, neboť se loni stala předlohou megaúspěšného seriálu na Netflixu. Příběh se odehrává v padesátých letech a nositelem šachové vášně je tu dívka Beth Harmon, která se v osmi letech dostane do sirotčince. Tady v sobě objeví mimořádný talent, ale zároveň si navykne na uklidňující prášky, a její překvapivou cestu ke slávě tak komplikuje i boj se závislostí a vnitřními démony. Kniha i seriál napínavě vykreslují atmosféru turnajů a fascinující hru i těm, kdo šachy neovládají. Precizně natočená a zahraná adaptace však přece jen víc sází na atraktivitu a napínavost příběhu. Ani kniha psaná čistým jazykem nepostrádá přitažlivost, ale nenabízí tak jasný konec a zůstává víc psychologickým thrillerem o střetu racionality a sebedestrukce. Stejně tak působivě zachycuje dobové reálie včetně rostoucího vlivu médií (televize, reklamy) i přetrvávajících společenských a genderových nerovností. A přestože i šachisté jsou tvrdí a soutěživí, jejich hra tu zároveň symbolizuje alternativní svět, kde zvítězí ten opravdu lepší.
Pavel Kroulík

Walter Tevis: Dámský gambit
Přeložila Hana Ulmanová. Argo, 304 stran

kni

Oči pro krásu

Když Marie Tomanová na konci srpna křtila svou druhou fotografickou knihu v pražské Fotograf Gallery, nemohla uvěřit tomu, co se stalo. Po exemplářích, které dovezla, se zaprášilo během několika minut a na další se musel vytvořit sáhodlouhý pořadník. Zas takové překvapení to ale není. O dílo mikulovské rodačky, která vystudovala malbu, ale v New Yorku vzala do ruky fotoaparát a už jej nepustila, je zájem celosvětově. Její první kniha Young American je rozebraná a vypadá to, že New York New York má nakročeno stejným směrem. Kniha opět představuje Tomanovou v disciplíně, v níž je nejsilnější – a tou je portrét. Zachycuje rozmanité tváře obyvatel města, ve kterém se každý může stát tím, kým být chce, což je ostatně i případ jí samé. Tomanová umí být lidem nablízku – přeneseně i doslova. Má dar, že se s ní cítí uvolnění a otevřou se; pustí si ji k tělu. Také proto zde divák hledí portrétovaným přímo do obličeje. Fotografka, která tu je sama cizinkou, tak svou knihou zároveň skládá poctu městu, do nějž mohou přijít lidé různého původu, barvy pleti i sexuální orientace, aby unikli odsuzujícím pohledům okolí a našli zde oči, jež ocení jejich krásu. Tomanová přesně takové oči má.
Pavel Turek

Marie Tomanová: New York New York
Hatje Cantz, 176 stran