Životní prostředí

ČSSD

Velký důraz klade sociální demokracie na ochranu půdy a otázku ekologicky šetrného zemědělství. Slibuje například omezit plochu monokultur maximálně na 20 hektarů nebo zařídit desetiprocentní podíl přírodních prvků na zemědělských plochách do roku 2030, dále plánuje vytvořit tzv. investiční plán obnovy a vrátit do krajiny „tisíce rybníků, tůní a mokřadů“. Zatímco ochranu ovzduší ČSSD podle expertů detailně příliš neřeší, u vody prosazuje zakotvení její ochrany (1) v Ústavě ČR. Konkrétnější představy má ČSSD také ohledně ozdravování tuzemských lesů, kde prosazuje vysazovat různé typy převážně původních dřevin, nebo v případě rozšiřování chráněných částí přírody (chce například vyhlásit za NP Křivoklátsko nebo jako CHKO Soutok Moravy a Dyje). Vedle koalice Pirátů a STAN jako jediná víc akcentuje potřebu řešit otázky klimatu v rámci mezinárodní politiky.

(1) Stejná opatření mají v programu Spolu a ANO.Tato právní úprava může nakonec ale způsobit více škody než užitku. V končícím volebním období byly podobné pokusy právními experty kritizovány, protože by ústavní ochrana vody mohla sloužit jako snadnější cesta k výstavbě vodárenských nádrží či přehrad, což ale ve finále může prospět spíš betonářské lobby než přírodě. Navíc už dnes je na ústavní úrovni zakotvena ochrana všech přírodních zdrojů včetně vody, jednalo by se tak přinejmenším o zbytečný symbol bez praktického

SPOLU

I koalice Spolu klade důraz na ochranu krajiny, půdy a lesů. Do roku 2030 chce, aby byla „čtvrtina zemědělské půdy v ekologickém režimu“ a aspoň desetina půdy by měla podporovat biodiverzitu skrze udržování větrolamů, mezí či úhorů. „Kde to dává smysl“, plánuje koalice podporovat potravinovou soběstačnost a bioprodukci, stejně tak chce podpořit činnost potravinových bank. V případě péče o vodu navrhují výstavbu remízků, tůněk a mokřadů nebo průběžný digitální monitoring kvality vodních toků v některých rizikových oblastech. Co se týče klimatických závazků v rámci EU, Spolu uvádí, že je respektuje, více se ale této oblasti nevěnuje. (2)  

(1) Stejná opatření mají v programu Spolu a ANO.Tato právní úprava může nakonec ale způsobit více škody než užitku. V končícím volebním období byly podobné pokusy právními experty kritizovány, protože by ústavní ochrana vody mohla sloužit jako snadnější cesta k výstavbě vodárenských nádrží či přehrad, což ale ve finále může prospět spíš betonářské lobby než přírodě. Navíc už dnes je na ústavní úrovni zakotvena ochrana všech přírodních zdrojů včetně vody, jednalo by se tak přinejmenším o zbytečný symbol bez praktického dopadu.

(2) „Závazky nerozporujeme, ale jde nám o to, aby se lidé zlepšení životního prostředí dožili, a také chceme dělat to, kde máme šanci něco ovlivnit. Můžeme si opasky utáhnout sebevíc, ale když si Indie a Čína budou dělat, co chtějí, tak za oběť nepřijde žádná spása,“ komentuje Alexandr Vondra (ODS), proč se koalice klimatu nevěnuje víc.

Piráti a Starostové

Velkou pozornost věnuje koalice Pirátů a STAN tématu zdraví krajiny, ať již zemědělské půdě, stavům českých lesů, nebo ovzduší. V programu mají Piráti a STAN řadu opatření, kterými by mělo dojít k rozbití velkých monokulturních lánů a zastavení půdní eroze: zemědělské dotace chtějí podmínit setím meziplodin, podporují také zachování travních porostů či nesečených biopásů pro hmyz. Do roku 2030 by měli ekologičtí zemědělci hospodařit aspoň na čtvrtině zemědělské půdy. Co se týče ochrany vody, Piráti a STAN navrhují například výkupy vodovodní infrastruktury do veřejného vlastnictví nebo budování systémů na vsakování dešťové vody. Kromě péče o krajinu se koalice věnuje i tématům jako teplo ve městech (zde navrhují například dotace na výstavbu zelených střech, státní úřady by také měly být do roku 2035 klimaticky neutrální).

ANO(1)

Z relevantních stran má ANO nejméně detailně zpracovaný program týkající se otázek klimatu a ochrany životního prostředí. Za konkrétnější návrhy lze považovat boj za lepší ovzduší, kde hnutí slibuje podpořit výměnu dalších 150 tisíc starých domácích kotlů za nové a ekologičtější. U otázky chráněných území slibuje jejich rozšíření, ale další postupy na ochranu přírody už neuvádí. V ochraně vody, které se v programu hnutí na rozdíl od ochrany půdy (2)  detailně věnuje, prosazuje výstavbu velkých přehrad, o které politici ANO mluvili již v uplynulém volebním období a prosazovali kvůli tomu zakotvení ochrany vody v Ústavě ČR. Problematický je závazek, že do roku 2035 chce vysázet plošně 350 milionů stromů.(3)

(1) Stejná opatření mají v programu Spolu a ANO.Tato právní úprava může nakonec ale způsobit více škody než užitku. V končícím volebním období byly podobné pokusy právními experty kritizovány, protože by ústavní ochrana vody mohla sloužit jako snadnější cesta k výstavbě vodárenských nádrží či přehrad, což ale ve finále může prospět spíš betonářské lobby než přírodě. Navíc už dnes je na ústavní úrovni zakotvena ochrana všech přírodních zdrojů včetně vody, jednalo by se tak přinejmenším o zbytečný symbol bez praktického dopadu.

(2)V této oblasti ANO popisuje jen  dílčí řešení jako například podpora automatizace zemědělství, avšak vůbec neřeší otázku změny krajinné struktury – třeba podporu či motivaci zemědělců, aby se hospodařilo na menších půdních plochách, což je důležité v boji s půdní erozí.

(3) Takový krok by podle expertů mohl naopak uškodit zdraví lesů, které mají být založené na diverzitě a přirozeném koloběhu obnovy. Ministr životního prostředí za ANO Richard Brabec namítá, že přirozená obnova už probíhá na chráněných územích, ale že 350 milionů stromů má být vysazeno ve státních hospodářských lesích.

 JAk se obejít bez uhlí

Všechny subjekty počítají s postupným koncem spalování uhlí (situace k tomu ostatně sama směřuje, protože roste cena emisních povolenek a firmám se uhlí přestane vyplácet spalovat), liší se nicméně konečné datum, se kterým počítají. Nejpozdější datum uvádí hnutí ANO, a sice rok 2038, následně Piráti a STAN rok 2033 a ČSSD 2030. Koalice Spolu konečné datum v programu nemá, podle europoslance ODS Alexandra Vondry totiž uhlí končí tak jako tak a „stát by neměl autoritativně nařizovat“. S koncem uhlí souvisí i otázka, z jakých zdrojů bude Česko vyrábět čistší elektřinu nebo teplo. Potenciálně klíčovou složkou energetického mixu je také jaderná elektřina a otázka dostavby Dukovan, na té však mezi stranami nepanuje absolutní shoda. ANO i koalice Spolu vyjadřují dostavbě jasnou podporu, ČSSD se k jaderné energetice a také Dukovanům přímo nevyjadřuje a koalice Pirstan chce nejprve zvážit ekonomickou výhodnost stavby nových reaktorů. „Musíme mít data, že se to vyplatí, a ta jsem zatím neviděl,“ komentuje dostavbu Dukovan za Piráty kandidát na ministra životního prostředí Lukáš Blažej.

Co s auty na benzin

Všechny strany obecně mluví o podpoře elektromobility, již ale vůbec neřeší návrh Evropské komise na konec spalovacích motorů do konce roku 2035. K tématu se vyjádřilo pouze ANO, které mluví o „ekologickém běsnění“ a návrh odmítá. Ostatní strany se tématu v programu nevěnují, podle Vondry jde o „drakonický návrh“, který ODS nepodporuje, v rámci koalice Piráti a STAN pak nepanuje jednotný názor. Česká republika v tomto případě nemá právo veta a pokud by chtěla legislativu zablokovat, musela by najít spojence i mezi jinými státy. I tam se ale najdou kritici, v Německu například zákaz v této formě podporují pouze Zelení. Zatím tak jde pouze o výkop komise a uvidí se, v jaké formě legislativa nakonec projde.