Kdo by nechtěl metro před domem?
Respekt 28/2021
Rád bych okomentoval článek z minulého čísla Respektu. Musím doplnit několik informací, které jsou důležité pro pochopení stavu výstavby metra D.
Aktuální příprava je rozdělena na sedm povolení, tři se dotýkají zmiňované stanice Olbrachtova: 1) hlavní stavba, 2) zařízení staveniště Olbrachtova 2, 3) kácení pro zařízení staveniště.
Vydání stavebního povolení pro hlavní stavbu se týká pěti stanic, od Pankráce po Nové Dvory včetně tunelů. Spolkem Pankrácká společnost je kvůli nesouhlasu s pojetím stanice Olbrachtova napadáno všech sedm řízení i mimo Olbrachtovu. Spolek brání metru jako celku a využívá veškerých možností námitek a odvolání. Zároveň to jsou v podstatě jediné námitky. Jiní účastníci vznášejí námitky technického charakteru, těm jde vyjít vstříc.
Aktuálně je cíl dokončit stavební řízení na hlavní stavbu a všechna povolení mimo oblast Olbrachtovy, aby se začalo stavět u stanice Pankrác, kde nejsou námitky. Přerušení stavebního řízení na hlavní stavbu, jak žádá Pankrácká společnost, nejde bez prodlevy minimálně jeden rok a navýšení nákladů o dvě až čtyři miliardy korun jen na inflaci. To je neobhajitelné plýtvání veřejnými prostředky.
Rozumíme požadavkům místních. Kácení 100 ze 109 stromů na sousedním magistrátním pozemku v původní dokumentaci a zakládání pilotové ochrany ražeb pár metrů od domu je negativní dopad na jejich život. Po přizvání předního specialisty na geologii a výstavbu tunelů prof. Hilara jsme našli řešení a v květnu zahájili projekční práce na úpravě projektu.
Už bez pilotové ochrany ražeb a těžní šachty. Kácení se omezilo na nejmenší možnou plochu, celkem 33 stromů. Přerušili jsme žádost o povolení zařízení staveniště a omezili kácení o část, která měla být vykácena kvůli pilotové ochraně ražeb. Místní ale často rozporují i existenci pravomocně umístěné stanice Olbrachtova. Je skutečným bojem 30 let plánovaná stanice, nebo férová úprava projektu? Na druhém pracujeme. Důkazem je zúžení a přerušení řízení o povolení týkající se pozemku před domem.
Adam Scheinherr, náměstek pražského primátora pro dopravu
Servus
Respekt 26–27/2021
Váš týdeník odebíráme s manželem už poměrně dlouho a rádi ho pravidelně čteme. Potěšila mě slovenská literární příloha. Co mě už nepotěšilo, byl její překlad do češtiny. To je věc, kterou jsem v Česku dosud nepochopila.
Knihy čtu v češtině od dětství. Čeština je pěkný jazyk, ale přišlo by mi velmi zvláštní, kdybych si knihu od českého autora či autorky koupila ve slovenském překladu. Nevím, jestli je to dané nějakým zákonem nebo proč je v Česku zvyk překládat slovenštinu. Přijde mi to nešťastné, že se i díky těmto překladům postupně utlumuje naše schopnost vzájemného porozumění. Jak asi všichni víme, kniha se nejlépe čte v originále. Jazyk sám má svůj charakter a kniha může v různých překladech vyznívat jinak. Pokud je originálním jazykem ještě navíc jazyk, kterému jsme schopni (věřím, že tomu tak je) stále bez problémů rozumět, proč se ochuzovat o tento autentický zážitek? Neberte to, prosím, jako kritiku, spíš jako podnět k zamyšlení.
Zuzana Martanovič
Editorial
Respekt 25/2021
Necítím se rozzlobeně na Dominika Feriho ani se nestydím, že jsem kdysi přispěl do jeho knížky Jak jsme lajkovali. Necítím se rozzlobeně na Erika Taberyho a jsem rád, že jsem mohl do Respektu několik let psát. Svůj komentář do Heroine.cz jsem nepsal ve stavu únavy, kdy bych neměl dost rozmyšlené, co říkám. Jsem si vědom, že se moje slova dají vykládat různě. Vycházel jsem však z toho, co je pro podobné případy typické.
Vypovědí proti Ferimu je asi třicet. Dokázat takovému množství žen, že lhaly, když mnohé činy naznačují nebo potvrzují uložené SMS, je zhola nemožné. Nemusí být dokázány trestné činy, ale nevhodné chování neslučitelné s prací politika Feriho navždy diskvalifikuje z výkonu veřejné funkce. Alespoň Markéta Pekarová Adamová si v první reakci myslela, že Feri se po očištění může vrátit do politiky, což byl její chybný odhad, na němž si nyní nejspíš už netrvá. Za podstatné pokládám rozlišit, jestli se „skutek stal“ a jestli bude potrestán podle nějakého paragrafu. Mnohdy soudy konstatují první, ale druhé už ne, případně to formulují složitěji.
Zpochybnit tři desítky obětí, že se ve svém líčení „spletly“, nelze. Byly osloveny, anonymizovaně řekly, co zažily, a toto je předběžně nejvěrohodnější metoda, jak se lze dozvědět jejich subjektivní zkušenost. Ve svém komentáři několikrát píšu variace toho, že Feri bude odevzdán do rukou spravedlnosti a že my si nemáme představovat, že těmito rukama jsme my. Presumpce neviny se ale týká pouze konkrétních znění soudních rozsudků, kdy nemáme předběžně a veřejně žádný čin přesně kvalifikovat. Netýká se našich osobních předběžných úsudků. Na ty máme právo a zvýšená důvěra obětem je právě onou změnou, o níž Erik Tabery píše a která lavinovitě spustí další společenské posuny.
Můj hněv se nesnáší na Dominika Feriho, ale na lidi, kteří z neochoty uvěřit a až z jakéhosi cynického sportu halasně zpochybňují oběti. (Erik Tabery k nim samozřejmě nepatří.) Je docela dobře možné, že Feri bude schopen projít hlubší sebereflexí než oni.
Kamil Fila
Zázrak pod Beskydami
Respekt 24/2021
Velmi mě zaujala glosa pana Vitvara. Přál bych si více takovýchto zázraků v naší zemi. Já vím, začít by měl každý člověk u sebe. Přijímám článek jako výzvu. Beru sekeru a jdu se dát do díla. Děkuji za inspiraci.
Alexandr Štěpánovský, Kutná Hora
Vědma i vědkyně
Respekt 24/2021
Děkuji Respektu za otištění rozhovoru se Suzanne Simard. Její výzkumy v oblasti propojeného kořenového systému a vzájemné podpory jednotlivých stromů v lese mě opravdu zaujaly. V časech kůrovcové kalamity se jedná o velmi osvěžující čtení.
A obecně velký dík za rubriku Světoví intelektuálové, která není jednostranně politologicky zaměřená, ale umožňuje díky různě (často multioborově) zaměřeným osobnostem provokovat diskusi. S kaž-
dým novým číslem Respektu se těším, kdo přijde na řadu tentokrát.
Ondřej Herzán, Brno
Mimozemšťané mezi námi
Respekt 28/2021
Skoro 70 let pozorování UFO, kamery na každém rohu, o vojenské pozorovací technice nemluvě, k tomu snad každý má v kapse telefon s foťákem o vysokém rozlišení. A všechny záběry UFO pořád vypadají, jako když sledujete černobílou televizi Merkur (bez antény).
Petr Matoušek
Víc bych se bál estébáků a ruských trollů než mimozemšťanů.
Pavel Jeroným Večeřa
Co na to mladí voliči?
Respekt 28/2021
Je to jejich budoucnost… Otázkou je, zda si uvědomují, že mají ve svých rukou celý svůj nadcházející produktivní věk, a hlavně své budoucí stáří.
Lumír Fojtík
Střídání stráží
Respekt 28/2021
Dominance Asie by asi nikomu nevadila, horší je nástup diktatur a s tím se nikdy smířit nemůžeme, protože svoboda je přednost a to nejdůležitější, co máme.
Ivan Conk
Na blbost není lék
Respekt 28/2021
Chápu myšlenku, ale trochu se mnou cuká ta nepřesnost v poslední větě. Bohužel to nebylo tak jednoduché, Hitlera nezvolila většina Němců ani v dost pofiderních volbách v roce 1933… Smutná zpráva ale je, že nejde vždy o většinu, aby se dělo zlo, i angažovaná řvoucí menšina stačí.
Petr Dvořák
Pro přesnost – většina to nebyla, NSDAP ani ve zmanipulovaných volbách na jaře roku 1933 většinu nedostala, ale měšťanské a pravicové strany jí k moci pomohly, když si myslely, že ji uhlídají. Že spolupráce nevadí. Dneska by se řeklo, že když byla zvolena, tak ji nemůžeme ignorovat. Taky se zaklínala rozkladem Západu a tradicemi. A teď se zdá, že konzervativci jsou pořád stejně hloupí.
Petr Vacíř
Oprava
V rozhovoru s ekonomem Petrem Janským (Největší změna za sto let, Respekt 25) jsme mylně uvedli, že podle jeho odhadu velké nadnárodní firmy ročně přesouvají do daňových rájů zisky v objemu zhruba jednoho trilionu dolarů. Ve skutečnosti jde o bilion. Za chybu vzniklou nedorozuměním při použití anglické místo české číselné škály se omlouváme.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].