Adieu, Mali

Emmanuelu Macronovi došla trpělivost a udělal, před čím několikrát varoval. Ukončil francouzskou vojenskou misi Barkhane v západoafrickém pásmu Sahel, která začala rok poté, co Francie v roce 2013 na pozvání kolabující vlády v Mali zastavila postup džihádistických milic směrem na hlavní město Bamako. V oblasti nyní působí více než pět tisíc francouzských vojáků, jedná se tedy o nejpočetnější francouzskou armádní intervenci v Africe od konce kolonialismu. Macron nyní své mužstvo postupně, v horizontu několika let, stáhne a uzavře některé ze svých jedenácti vojenských základen.

Rozhodnutí má kořeny ve frustraci z politického vývoje v oblasti, zvláště v Mali. Tamní armáda podruhé během necelého roku provedla převrat, a zhatila tak snahy o budování demokratických institucí. Malijská vláda podle Macrona nedokázala využít těžce vybojovaných úspěchů na frontě a vrátit veřejné služby do oblastí, odkud francouzští vojáci vyhnali džihádisty. Francii dále zneklidňují rostoucí protifrancouzské nálady v sahelských státech, které vojáky bývalé koloniální mocnosti stále častěji vnímají jako okupační sílu.

To je však, vedle protizápadní propagandy některých islamistických duchovních a dezinformací šířených na internetu, i důsledkem chabých výsledků intervence. Ta sice vedla k zabití mnoha teroristických vůdců, ovšem počet džihádistických útoků stále stoupá a rozšířil se i prostor, ve kterém extremisté působí. Minulý rok při střetech zemřelo 6500 obyvatel Mali, Nigeru a Burkina Fasa,…