Jak chránit nosorožíky

Kafkův Proces. Probudíte se a ve vaší posteli sedí dva úředníci, protože jste se čehosi dopustili. Netušíte čeho, možná jste zločinci a nevíte o tom. Možná ale máte doma sbírku brouků. Možná vznikla zcela legálně, třeba jste ji zdědili po pradědečkovi, který ty druhy nasbíral v zemích, kde nejsou chráněné. Možná jste si sbírku pořídili vy jako děti tehdy, kdy ty druhy ještě nebyly chráněné u nás. Možná obsahuje roháče obecného nebo nosorožíka kapucínka – který kluk by je nechtěl mít! Pak na to dávno zapomenete a do domu vtrhne policie, přivede znalce, prohledá dům a jste v tom.

Příslušný zákon byl schválen v roce 1992 a dnes je považován za fosilii nekulturních dob. Druhy, které máte doma nebo i ve školních sbírkách, totiž nelze zpětně legalizovat, přestože byly pořízeny legálně. Máte doma exemplář chráněného druhu, porušili jste zákon, tečka. Vlastně tak kriminalizujeme celý obor, entomologii, a konkrétně ty entomology, kteří mají doma tzv. zvláště chráněné druhy – soukromě tipuji, že to jsou všichni. Na rozdíl od všeobecného názoru ale sbírky nejsou ani pro zábavu, ani pro lákání zajímavých dam. Jsou pro dokumentaci místa, času a okolností výskytu hmyzu a jejich význam s časem narůstá.

Ochranu hmyzu opravdu nelze provádět jako ochranu nosorožců. Nosorožec se rozmnoží i v zajetí a má cenu se rvát o každý exemplář. Hmyz žije krátce a ve velkých popu- lacích a ochrana dává smysl, pouze pokud chráníte i okolní krajinu. Kvetoucí louku, zarostlou kalužinu, i ten exkrement.…