Klausovi lidé půjčili, Zemanovi podřízení vymáhali

Objev, že Československo poslalo jako úvěr na přelomu let 1989–1990 do tehdejšího Sovětského svazu 1,3 miliardy dolarů (v pozdějším přepočtu více než 30 miliard korun), je po třech desetiletích docela překvapení. Stejnou novinkou je, že se na odeslání financí prokazatelně podílelo ministerstvo financí vedené Václavem Klausem a že tehdejší ministr byl o průběhu schvalování úvěru nepochybně informován. Poskytnutí financí Moskvě odhlasovala těsně před pádem komunismu v Československu tehdejší vláda Ladislava Adamce, vyřízení dostal na starost tehdejší ministr financí a někdejší agent StB Jan Stejskal. Adamcova vláda nestačila operaci provést a agendu zdědil Klausův rezort, který ji dotáhl do konce. Peníze měly posloužit finančně nesolventním Sovětům k nákupu a zaplacení „průmyslových produktů“ z tehdejšího Československa a potažmo podpoře místní ekonomiky. Což je docela srozumitelný příběh. Pozadí, jež ve spolupráci částečně odkryly server Aktuálně.cz, Hospodářské noviny, neziskovka Růžový panter a Respekt, ale dává příběhu trochu jiný rozměr.

Z dokumentů, objevených Ivetou Jordanovou z Růžového pantera, vyplývá, že ministra Klause varovala Státní banka Československá (SBČS, předchůdkyně dnešní České národní banky), že není jasné, kde země peníze na úvěr vezme, jak to bude dál s korunou a rublem a že je nutný souhlas federálních poslanců. Ministerstvo financí využilo mezeru v zákonech a bez vědomí poslanců i veřejnosti odeslalo peníze – které nakonec podle dokumentů poskytla…