K čemu může být dobrý covid-19

Uprostřed pandemie a s ní spojených astronomických výdajů ze státních rozpočtů je namístě odpoutat na okamžik pozornost od problémů s distribucí vakcín a položit si otázku: Kdo to vlastně všechno zaplatí? Podle údajů Mezinárodního měnového fondu hodlají vlády vynaložit na boj s pandemií a zmírnění jejích důsledků zhruba 16 bilionů dolarů a světová zadluženost dosáhne letos pravděpodobně 99 procent globálního HDP. Vyčerpávající odpověď na zmíněnou otázku samozřejmě v tuto chvíli nikdo nemá, to ale neznamená, že problém běží samospádem a nikdo si s ním neláme hlavu. Covid-19 nepochybně změní světové ekonomické uvažování, vlastně ho mění už dnes. Nepochybně vstupujeme do éry daňových reforem a zvýšeného zájmu o přerozdělování. Globální návrhy americké vlády Joea Bidena z minulého týdne zároveň ukazují, že krize může mít i nečekaně ozdravné účinky.

Spojené státy v uplynulých týdnech přišly se zásadním posunem v pohledu na korporátní daně. Zaprvé ústy své ministryně financí Janet Yellen navrhly ustavení globálního minima pro firemní odvody ve výši 21 procent. (Pro představu, Česko v tuto chvíli zdaňuje firmy 19 procenty, průměr vyspělých zemí OECD je 23 procent.) Zadruhé, daně by se do budoucna neměly odvádět podle sídla ústředí firmy, ale podle místa, v němž firma skutečně vydělává. Rovnou si řekněme, že se návrh setkal s celkem pozitivním ohlasem, ministři zemí OECD si dokonce myslí, že by ho bylo možné schválit v řádu měsíců.

Ne všichni jsou ale ze zavedení minimální…