Technokrat v Dukovanech

Takto velké projekty se neřídí žádným standardem,“ prohlásila minulý pátek pro Seznam Zprávy Dana Drábová, když se snažila hledat polehčující okolnost pro ministra průmyslu Karla Havlíčka. Konkrétně pro jeho šokující a krajně podezřelé chování v souvislosti s tendrem na dostavbu atomové elektrárny Dukovany. Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ale nemá pravdu. Jeden standard, byť nepsaný, existuje: zacházet s veřejnými penězi a bezpečností státu tak, aby to bylo pro informované lidi srozumitelné. A sama Drábová jako jedna z nejinformovanějších připustila, že Havlíčkovým krokům nerozumí.

Odvést pozornost

Česká porevoluční exekutiva si pěstuje zlozvyk zacházet s energetikou státu jako se svojí hračkou a dojírnou na peníze pro lobbistické skupiny. Je přitom pozoruhodné, jak rychle si na to každý další ministr zvyká. Karel Havlíček je toho krystalickou ukázkou. Muž s maskou akurátního technokrata, který si z ranního vstávání a pohánění podřízených do práce udělal obchodní značku, najednou zachází se stavbou za stovky miliard korun, jako by šlo o podezřele získaný poukaz na dovolenou. Vypouští kolem ní mlhu, slibuje věci, které neplní, chová se způsobem, jemuž není rozumět. Působí, jako by hrál privátní tajnou hru, kde nemusí brát ohled na veřejný zájem a veřejné peníze. Hru, kde vyhrávají ti, kteří dokážou souvislosti zakamuflovat, odvést pozornost od podstaty.

To všechno by bylo skandální, i kdyby šlo o nákup služebních škodovek. My tady však řešíme stavbu…