Zejména zájmena: jaký, nebo který?

Nedávno mě při hledání informací o covidu na českých zpravodajských webech na jednom z nich zarazila otázka: „Jakou knihu si vybrat do lockdownu?“ Zářila pěkně v titulku, vyvedená velkými písmeny.

Jako odpověď mě okamžitě napadlo, že „zajímavou, napínavou nebo inspirující“, protože není přece důvod ztrácet čas s publikací nudnou či povrchní. V článku ale pak čtenáři našli tipy redaktorů z onoho webu na konkrétní knihy, jež právě čtou a stojí podle nich za pozornost. Jak už asi tušíte, otázka z titulku by správně měla znít takto: „Kterou knihu si vybrat do lockdownu?“

Nevhodná záměna tázacích zájmen „jaký“ a „který“ je poměrně rozšířeným nešvarem v mluveném i psaném projevu a nevyvarují se jí někdy ani profesionálové, jako jsou například televizní moderátoři, u nichž se předpokládá, že mají češtinu v malíčku.

Pojďme se tedy podívat, jak to je. Zájmenem „jaký“ se ptáme obecně na vlastnost někoho, případně něčeho nebo na kvalitu předmětu. Odpovědí by mohlo být slovo „takový“. Například: „Jaký byl váš výlet na Říp?“ „Jaké bude zítra počasí?“ „Jakou máš dnes náladu?“ Rozhodně však ne třeba „Jaký cyklista zvítězil v loňském ročníku Tour de France?“ (ten nejlepší?) nebo „Jaký panovník vládl v českých zemích ve 14. století?“ (oblíbený?).

Zájmenem „který“ se tážeme na konkrétní osoby, věci a podobně či na jejich vlastnosti. Vyčleňujeme tak jednotlivé osoby a věci z určité skupiny. Pomůckou je tady zájmeno „ten“. Například: „Který český politik teď vede v žebříčku…