Prezident Si je čínským Brežněvem

Čínští komunisté v Hongkongu zavádějí svůj systém tajné policie a odložili tamní volby. Co se v čínském režimu děje, že v donedávna autonomním Hongkongu jedná tak agresivně?

Vysoce postavení politici v Pekingu vnímají Hongkong jako chaotické město, kde lidé berou zákony do svých rukou a kde je potřeba obnovit řád a disciplínu. Tento pocit se v Pekingu šíří delší čas, ovšem nyní se změnily okolnosti: máme tu pandemii a růst napětí ve vztazích mezi Čínou a USA. Tento globální vývoj uvolňuje čínským vládcům ruce k více nacionalistickým krokům v Hongkongu i jinde. Vyhodnotili si, že právě teď je dobrá chvíle zasáhnout a ukončit celou tu ideu Hongkongu, který si zaslouží jiné zacházení než pevninská Čína.

Je to, myslím, chyba, a to nejen z perspektivy obyvatel Hongkongu, ale i ze strategického pohledu Pekingu. Jinde ve světě, třeba v Evropě, roste pocit, že Čína přepíná své síly, že ohrožuje své sousedy.

Dlouho se zdálo, že Čína pečuje o svůj mezinárodní obraz a nechce svět svým rychlým mocenským růstem vystrašit. To už ji světové veřejné mínění nezajímá?

V Pekingu došlo k posunu směrem k názoru, že Čína už dospěla. Že je natolik silná, že se nemusí řídit principem tvůrce čínských reforem osmdesátých let Teng Siao-pchinga, jenž nabádal, aby „říše středu“ skrývala svou sílu, a tím si kupovala čas k růstu. Současný prezident Si Ťin-pching oproti tomu vědomě podniká kroky, které sousední země považují za…