Modrý blankyt

„Počet lidí hospitalizovaných v nemocnici s covidem v posledních dnech rychle stoupá vzhůru.“ „Ke každému nákupu nad 500 korun dostanete dárek zdarma.“ „Nad jídelním lístkem, který nám nabízel hemenex s vejci nebo hovězí biftek, jsme se vesele rozesmáli.“

Že vám na tom něco nesedí? Ano, je to tak. Sdělení v úvodním odstavci jsou zaplevelená řadou zbytečných slov, která jen opakují, co už bylo řečeno. Jazykovědci pro ně mají odborný výraz pleonasmy (z řeckého pleonasmos – nadbytek). Vždyť kde jinde může být člověk hospitalizovaný než v nemocnici, počet těžko může stoupat dolů a tak dále.

Pleonasmy jsou (nejen) v češtině velmi rozšířené a nelze je zcela vymýtit. Někdy mohou být docela legrační, jindy ale působí neobratně, až absurdně. V zájmu srozumitelnosti naší řeči bychom se jim proto měli vyhýbat, jak jen to jde.

Některé z nich pramení z neznalosti pojmů, což naznačuje, že mluvčí někdy neví, o čem hovoří, tedy lidově žvaní. Například „dopolední matiné“ (slavnost či koncert, který se koná pouze dopoledne), „lidová demokracie“ (lidová vláda lidu), „židovská synagoga“ (židovská židovská modlitebna), modrý blankyt (modrá modř), notoricky známý (všeobecně známý známý) nebo již zmíněný „hovězí biftek“ (z anglického beefsteak).

Dalším příkladem pleonasmů je zbytečné hromadění synonym, například: „Pojedeme na výlet, pouze a jen když bude pěkné počasí.“ „Přijde zhruba asi v půl osmé.“ „Opravil to na své vlastní náklady.“

Pro úplnost ještě dodáváme,…