Dž-dž-dž-džou

Papírové stránky mají fyzické limity, autor tudíž musí při psaní leckdy něco oželet. V nedávném profilu Joea Bidena tak mimo jiné chyběla „maličkost“, která právě tento týden může nabýt nového významu. Víte, jak říkali dnešnímu demokratickému kandidátovi ve škole? Joe bye-bye Biden, v hrubém fonetickém přepisu tedy „báj báj bajden“. Ano, veterán americké politiky zadrhává a půl století tak vlastně funguje před zraky americké veřejnosti s potlačenou vadou řeči, za kterou sklízel v dětství očekávatelný posměch. A ne vždy jenom od krutých vrstevníků. Tradiční historka kolující v amerických médiích vypráví, jak si z malého Joea udělala jednou před třídou legraci dokonce i jeho učitelka, katolická jeptiška. Bidenova matka tehdy situaci dotyčné ženě vysvětlila slovy: „Jestli to uděláte ještě jednou, takovou vám ubalím, že vám spadne čepec.“

Jinak si ale Biden ze šlamastiky pomohl sám různými cvičeními a recitací textů nadřených nazpaměť. Negativním vzorem mu byl strýc, který problém a s ním související společenské komplikace systematicky řešil alkoholem. Zadrhávání je často dědičné. Je také jednou ze stále kratšího seznamu odlišností, jež člověka handicapují ve veřejném životě. Neumí se přece ani vymáčknout. Je to zjevně hlupák.

Bidenova kariéra v profesi, v níž řečová vada překáží opravdu hodně, je vlastně větším ekvilibristickým kouskem, než se může zdát. Český expremiér Jan Fischer, který s Bidenem vedl dlouhé rozhovory v roce 2009, si na koktání vůbec nedokáže vzpomenout…