Dopisy

Můžeme mít český Oxford?

Respekt 26/2020

Postdoktorskou pozici jsem absolvoval ve Švédsku na Univerzitě v Uppsale, která v žebříčcích osciluje kolem stého místa na světě a Švédsko patří mezi vědecky nejvýkonnější země. Dosáhnout takového úspěchu je běh na dlouhou trať a my máme tu výhodnou pozici, že se můžeme poučit nejen z úspěchů Západu, ale také z chyb.

Na západních univerzitách panuje (jak se i v textu říká) silně konkurenční prostředí. Myslím si, že toto nepřináší jen výhody. Český systém je sice příliš uzavřený a těžko se do něj člověk zvenčí probojuje. Nicméně znamená také stabilitu. Ne každý má zájem se kvůli kariéře co dva až tři roky stěhovat na druhou stranu světa a pak se snažit založit vlastní laboratoř, třeba ve čtyřiceti. Jsou šikovní vědci bez manažerských ambicí. Někteří lidé by taky rádi měli koníčky a někteří zase založili rodinu před třicítkou. Už několikrát se v časopisech jako Nature objevil článek o tom, jak na postdoktorských pozicích přibývá lidí a zároveň klesá pravděpodobnost se v kariéře posunout dál. Proč se stát součástí systému, který nenabízí rovné šance na kariérní růst a úvazek na dobu neurčitou je v nedohlednu? Nakonec stará dobrá česká tlačenka přes známé může zafungovat všude, když znáte ty správné lidi.

Nenásledujme slepě Západ, poučme se. Vzdělání i věda se pak rychleji posunou dál a my budeme konkurenceschopnější i jako země.

Petr Dvořák, katedra botaniky Univerzity Palackého v Olomouci

Musí to být vyvážené

Respekt 26/2020

V posledním Respektu vicepremiér, ministr průmyslu a obchodu a zároveň ministr dopravy Karel
Havlíček komentuje dlouholetou podporu elektromobility ze strany norského státu. Výsledkem podle pana ministra je, že v Oslu „mají všichni nabíjecí šňůry pověšené z oken“ a „že jim jezdí veřejnou dopravou o deset procent méně lidí“. Je možné, že by si pan ministr spletl Oslo, kterému Evropská komise mimochodem loni udělila titul European Green Capital, s jiným městem?

Naše hlavní město má v současnosti asi 50 tisíc elektromobilů. Kolem 20 procent majitelů využívá jednu ze zhruba tří tisíc veřejných dobíjecích stanic, zbytek dobíjí svůj elektromobil vlastní homologovanou stanicí, instalovanou v garáži nebo před domem. Podle Norského svazu elektromobility je dobíjení šňůrou okrajový fenomén, který je navíc zakázaný. Pokud jde o údajně klesající zájem o hromadnou dopravu v Oslu, oficiální statistiky dokládají, že situace je opačná. Podle městského dopravního podniku Ruter počet cestujících od roku 2007 soustavně roste o šest až osm procent ročně. Velmi mě těší zájem pana ministra Havlíčka o elektromobilitu a veřejnou dopravu u nás. Doufám, že si brzy najde čas uskutečnit plánovanou návštěvu Osla, která musela být kvůli pandemii zrušena, aby se osobně mohl seznámit se skutečným stavem.

Robert Kvile, velvyslanec Norska v České republice