Nesnesitelné bytí Milana Kundery

Jsou knihy, po jejichž dočtení v člověku ještě dlouho doznívá až fyzicky nepříjemný pocit: o jejich bolavém tématu předtím nic moc nevěděl a najednou o něm ví i to, co ani vědět nechtěl. Čerstvě se k nim zařadil životopis Milana Kundery, který pod lakonickým názvem Kundera sepsal Jan Novák a v podobě bezmála devítisetstránkového špalku vyjde začátkem příštího týdne.

Vědělo se, že život jednadevadesátiletého spisovatele je plný třináctých komnat a že světově proslulý literát coby jediný „majitel klíčů“ (vypůjčíme-li si název jeho divadelní hry z roku 1962) dělá všechno pro to, aby se za jejich dveře nikdo nikdy nepodíval. Jan Novák je teď otevřel všechny najednou.

V komunistické náruči

Novák k novince přistoupil podobně jako ke svému „pravdivému románu“ o bratrech Mašínových Zatím dobrý. Vedle bádání v archivech a rozhovorů s pamětníky se navíc mohl opřít o samo dílo Milana Kundery, které načetl do poslední řádky a v celé knize na něj odkazuje. A také o materiály tajné bezpečnosti, jež sice Novák využívá „nerad a s nechutí“, nicméně vzhledem ke Kunderovu „zametání stop, účelovým mystifikacím, zákazům a šrotování nezbývá životopisci než využít všech pramenů, které má k dispozici“.

Na klíčovou otázku, co vrhlo Milana Kunderu do náruče komunismu (v knize se postupně ukáže, že se tak stalo na nečekaně dlouhých třicet let), stačilo Novákovi propátrat otevřené zdroje. Kunderův otec se po vstupu do strany a únorovém převratu stal rektorem brněnské…