Dirigent, nádraží nebo palačinka

Mohlo by se zdát, že o funkcích jednotlivých částí lidského těla už dnešní vědci všechno vědí. Jenže… ještě je tady claustrum. Záhadný útvar v lidském mozku, ustrojený tak podivně, že vzbuzuje velkolepé fantazie. Je nejprostší i nejsložitější zároveň. Je ukrytý tak šikovně, že se k němu nedá dostat skalpelem. Téměř jej nelze experimentálně zkoumat, přesto má svou vlastní odbornou společnost a mluví se o něm nejčastěji v metaforách. A také jej mnozí prohlašují za dirigenta našeho vědomí nebo centrálu lidského ega. Aktuální výzkum vědců z Univerzity Johnse Hopkinse naznačuje, že na tom možná něco bude.

Schované a propojené

Do anatomických atlasů je poprvé zakreslil francouzský anatom a dvorní lékař královny Marie Antoinetty Félix Vicq d’Azyr. Namaloval claustrum docela přesně, tehdy v druhé polovině 18. století ovšem neměl ani tušení, k čemu by extrémně tenký, zvlněný kousek šedé hmoty mohl sloužit. Jeho doba funkcím jednotlivých částí mozku ještě nerozuměla a za sídlo vědomí (respektive duše) navíc prohlásil o více než sto let dříve René Descartes jinou oblast, totiž šišinku mozkovou (což byla pochopitelně čistá spekulace).

Svůj latinský název, který znamená „schované“, nedostalo claustrum náhodou. Ukrývá se pod spodní částí mozkové kůry nazývané inzula, a to tak šikovně, že vědcům prakticky znemožnilo experimentální výzkum. V počátcích neurověd objevovali pionýři oboru funkce jednotlivých částí mozku pozorováním pacientů po úrazech nebo mozkových mrtvicích,…