Naší povinností je říkat Rusům do očí pravdu

Jaký ohlas mělo v Řeporyjích vaše nedávné vystoupení v ruské televizi?

Trochu jsem se obával, ale lidi mě tady mají rádi.

Čeho jste se obával?

Nesledujou moje pořady na internetu, vůbec je to nezajímá. Je zajímají barevný kontejnery, chytání sprejerů, zimní údržba, chodníky. Proto jsem se bál, že moje válka s Rusáky tady narazí a řeknou mi, ať toho nechám. A hele, ani jeden člověk mi neřekl: „Děláš nám ostudu.“ Jediný, co jsem slyšel, bylo: „Máš dvě děti, dej na sebe pozor, vole.“ Jinak mi nikdo neřekl půl slova. Líbí se jim, že jsme se postavili Rusákům.

Nevadí jim, že to celé od vás vypadalo jako provokace?

Tak to vidíte vy, oni ale nemají ten předsudek. Pro vás to je částečně mediální hra, tak to ale nebylo.

Jak vznikl nápad na pomník vlasovcům?

Při psaní článku do řeporyjského Echa jsem zjistil, že máme chyby na pamětní desce obětí holokaustu. Hrozně mě to naštvalo a rozhodl jsem se, že vyndáme půl milionu a necháme to opravit plus opravíme prvorepublikového lva. Tu aktivitu jsem ukazoval na Facebooku, kde ji viděl historik Pavel Žáček. A když viděl, jak jsem se rozjel, navrhl mi připomenout vlasovce. Tak říkám, jo, máš pravdu, to bysme měli. A všichni tady přikývli: jo, to je v pohodě. Mně ten nápad přišel úplně v pořádku, a začali jsme to před půl rokem připravovat.

Ve filmu od Víta Klusáka Dělníci bulváru jste před pěti lety prohlásil, že nemáte jinou ambici než vydělat peníze, postarat se o děti a sloužit komukoli, kdo vás bude dobře platit. Komu sloužíte dneska?

Nebudete tomu věřit, ale Řeporyjím. Řeporyjím! Každý den. Jsem profesionál, který sloužil Soukupovi a bulváru. Snažím se dělat svoji práci a být efektivní a to se mi daří.

Taky jste říkal, že nemáte ambici něco řešit. Tak proč řešíte Řeporyje?

Já jsem se změnil. Už když se ten dokument točil, tak jsem seděl v zastupitelstvu a čuměl na to, co se tady v Řeporyjích za předešlé rady dělo. Bylo to šílené. Vyžádal jsem si nějaký smlouvy, oni mi je nedali, pak mi je dát museli, měli mě ale za kreténa. Já jsem se tehdy rozhodl, že je zničím, že je sestřelím, já totiž fakt mám rád Řeporyje.

Jaký jste starosta?

Vynikající, efektivní, oblíbený, mám výsledky, neberu úplatky.

Na jaké výsledky jste nejvíc pyšný?

Nejvíc na to, že nám přibývá majetek a obec bohatne.

Jak to děláte?

Vydírám. Když najdu černého stavebníka, tak mu řeknu – naval pozemek, hajzle, a on nám ho odevzdá.

Zkuste mi to vysvětlit nějak normálně.

Jako syn židovského obchodníka a profesionál, kterej umí vyvíjet tlak a má background v podobě spřátelených novinářů, zneužívám tuto synergii ve prospěch Řeporyjí. Jsem v postavení komického starosty, který místo aby vydělal kilo dvě bokem na úplatcích každý měsíc jenom tím, že si stavebníkovi, co postaví načerno barák, řekne o půl milionu, tak mu místo toho řekne: naval mi svoji louku, ty hajzle, nebo zavolám kriminálku. A on tady za deset minut klečí na kolenou, já volám právníky a on mi odevzdá tu louku. Za to dostane dohodu s obcí a může zažádat o legalizaci stavby.

Pražský novinář Pavel Šafr o vás napsal, že jste politikem budoucnosti. Jste?

Ano.

A v čem?

Jsem strašně schopnej. Budu za kreténa, ale co na to mám říct? Byl bych vynikající primátor.