Obránci volného trhu

Náladu, jaká dnes panuje ve světové ekonomice, je možné nejlépe popsat jako ponurou. Pesimismus je těsně svázán se ztrátou víry ve volný trh a obchod, dvě síly, jež poháněly světovou ekonomiku posledních sedm desetiletí. Spojené státy, jež byly dlouho nejodhodlanějším stoupencem těchto myšlenek, přešly do plně merkantilistické polohy. Velká Británie, původně velmoc volného obchodu, odchází z Evropské unie, s níž má nejrozvinutější tržní vztahy. Čína se snaží být méně závislá na zahraničních firmách a globálních dodavatelských řetězcích. Zdá se, že trend je všude stejný. S výjimkou Afriky.

Afričtí lídři minulý měsíc téměř bez povšimnutí médií oznámili vznik kontinentální zóny volného obchodu, jež zahrne 1,3 miliardy lidí do ekonomického prostoru o hodnotě 3,4 bilionu dolarů. Úspěch projektu bude záviset na tom, zda jednotlivé země skutečně sníží cla a další obchodní bariéry, pokud tak ale učiní, mohou podle Mezinárodního měnového fondu v následujících desetiletích zaznamenat  ekonomický růst až o 50 procent. Slovy MMF, „může se jednat o ekonomický zvrat pro celý kontinent“.

Růžová se skvrnami

V Africe se nachází šest z deseti nejrychleji rostoucích světových ekonomik. Nová africká střední a vyšší třída o síle 250 milionů lidí může do roku 2050 povzbudit pětinásobný vzestup zájmu o zboží a služby. Světová banka zjistila, že třetina všech reforem pravidel regulujících podnikání v letech 2017–2018 proběhla v subsaharské Africe, jež se může také pochlubit pěti z…