0:00
0:00
Agenda12. 1. 20195 minut

Ministr Dan Ťok: Ještě horší stavitel, než si myslíte

Kolik ministr Ťok skutečně postavil kilometrů dálnic

,
foto: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

Horkým politickým tématem posledních týdnů je ministr dopravy Dan Ťok a jeho dálnice. Zaprvé se před Vánoci na celý den zastavila doprava na tuzemské nejdůležitější komunikaci, dálnici D1: stavaři měli na jednom z opravovaných úseků zpoždění a s první velkou chumelenicí přišel i dopravní kolaps v Česku nevídaných rozměrů. A zadruhé skončil kalendářní rok 2018. Můžeme tedy už oficiálně říct, že za uplynulých 12 měsíců se řidičům otevřelo přesně 3700 metrů nových dálnic.

To je i na české poměry málo. Ťok přitom sedí ve vládě za hnutí ANO, jehož šéf a současný premiér Andrej Babiš při svém vstupu do politiky často kritizoval zdejší chronickou neschopnost stavět, a jeho hnutí při krajských volbách v roce 2016 lákalo voliče mimo jiné na heslo „dálnice, dálnice, dálnice“. Jak se tedy Ťok po tom všem nakonec dopracoval ke svým třem tisícovkám metrů?

↓ INZERCE

Třináct dlouhých let

Sám Ťok se hájí tím, že dohání resty, které mu zanechaly předchozí vlády. „Nemohu otevírat desítky nových kilometrů dálnic, když je před rokem 2014 nikdo nezahájil,“ nechal se ministr slyšet. A znalci mu v tom do jisté míry dávají za pravdu. V roce 2010 tehdejší ministr dopravy Vít Bárta ze strany Věci veřejné přípravu nových staveb – v rámci vymýšlení „dopravní superkoncepce“, kterou nikdy nevymyslel – výrazně zbrzdil.

Premiér Babiš pak na obranu svého ministra na veřejnosti opakovaně uvádí, že i přesto se už Ťok stal mezi ministry stavebním rekordmanem, neboť za jeho úřadování bylo zahájeno i otevřeno nejvíc dálnic a rychlostních silnic po roce 1993. Takové počítání ve skutečnosti mnoho neříká. Ťok se na jaře stane nejdéle sloužícím ministrem dopravy v novodobých českých dějinách. Na ministerstvo nastoupil v prosinci 2014 a na sbírání otevřených kilometrů tak měl výrazně víc času než všichni jeho předchůdci. Téměř polovinu zahájených a otevřených kilometrů také obstarává rekonstrukce dálnice D1. Ta začala v roce 2013, tedy před Ťokovým nástupem, a je sice finančně i technologicky náročná podobně jako stavba zbrusu nové dálnice, ale odpadá u ní administrativa, tedy vykupování pozemků a obtížné získávání stavebních povolení.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Svět s napětím sleduje české vědceZobrazit články