Jsou kluci hloupější?

Stát sedm hodin na sále a přišívat někomu prst nepatřilo k jejím dětským snům. A k operačnímu stolu ji nepřivedla ani rodinná tradice. Přesto se dnes Dagmar Štafová (34) věnuje právě jemnému sešívání okem sotva viditelných cév a nervů a dalším úkonům zahrnujícím obor mikrochirurgie. A hodně ji to baví. „Je to dost náročné, ale stojí to za to,“ telefonuje Dagmar ze Skotska, kde už třetím rokem působí – aktuálně v nemocnici St. John’s ve městě Livingston vzdáleném pětadvacet kilometrů od Edinburghu. Není si sice jistá, jak se správně česky řekne lékařka se specializací na chirurgii, a o sobě mluví jako o „plastickém chirurgovi“, mezi ženami ale rozhodně není s vášní pro svou disciplínu sama. Kolegyň kolem sebe v britském zdravotnictví vidí dost, a to včetně matek malých dětí. Medicínu na špičkové úrovni jsou schopné i s rodinou dělat zejména díky vstřícnosti zaměstnavatelů a rychlému návratu do práce. „Tady nikdo neřeší, že jste žena,“ říká. „V Česku bylo vidět, že starší chirurgové jsou z naší přítomnosti v ,jejich‘ světě trochu nervózní. Jenže víc žen v medicíně není problém. Je to prostě dnešní realita.“

A to je fakt. Počet absolventek neroste jen na českých lékařských fakultách, ale i v dalších oborech. Ženy dnes tvoří dvě třetiny absolventů vysokých škol a s výjimkou nejstarší části populace jsou vzdělanější ve všech věkových kategoriích. Platí to v Česku a ještě o trochu déle prakticky v celém západním světě. Kde se tato proměna vzala? A jakým směrem případně pootočí naše životy?

Holky a diplom

Nervozitu, o níž mluví Dagmar Štafová a kterou v minulosti veřejně projevili také někteří lékaři (třeba exministr zdravotnictví a ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík), lze ilustrovat jednoduchými čísly. Zatímco v roce 2001 absolvoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, největší lékařskou fakultu v ČR, mírně nadpoloviční počet žen, loni už jich mezi absolventy byla výrazná většina (473 z 581). Řady studentek se rozšiřují i na jiných školách a v oborech, které byly dříve chápany jako typicky mužské: ženy dominují kupříkladu mezi absolventy Vysoké školy chemicko-technologické (loni jich byly mezi absolventy dvě třetiny). A i na školách, kde studentky zůstávají ve výrazné menšině, je patrný posun.

Zatímco před dvěma dekádami absolvovala Vysoké učení technické v Brně pětina žen, loni to byla už třetina. V celkových počtech (statistiky zohledňují pouze české občany) tvoří dnes ženy šedesát procent absolventů všech veřejných i soukromých vysokých škol. Studentky také častěji než studenti vyjíždějí studovat do ciziny (třeba v rámci programu Erasmus) a mají lepší znalost cizích jazyků.

Vzdělanostní nadvláda žen se nedotýká jen čerstvých absolventů. Mezi ženami ve všech věkových kategoriích do pětapadesáti let je podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) větší podíl vysokoškolaček než mezi muži. Jasnou převahu si vysokoškoláci ponechali jen mezi lidmi nad pětašedesát let. Mezi padesátníky je podíl vyrovnaný, poměr se pak zcela obrací v nejmladší kategorii od pětadvaceti do čtyřiatřiceti let. Česko se zde v proměně vzdělanostního „rozvrstvení“ připojuje k trendu, který začíná být stále více patrný ve světě, zejména v západních zemích. „Chlapci častěji než dívky opakují ročník, předčasně odcházejí ze školy a méně často studují vysoké školy,“ shrnuje data ze šestatřiceti členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nejnovější podrobná zpráva o vzdělávání Education at a Glance 2018: „Rozdíl ve vysokoškolském vzdělání mužů a žen se v posledních deseti letech dále zvětšuje.“

Při hledání odpovědi na otázku, proč stále více mladých Češek odchází studovat na vysoké školy, je třeba se ponořit do nižších pater vzdělávacího systému. Dívky častěji nastupují na střední školy s maturitou, zatímco v učebních oborech a průmyslovkách dominují spíše chlapci. „Chlapcům se tak uzavírá cesta k dalšímu vzdělání,“ říká Daniel Münich z ekonomického ústavu CERGE-EI a think tanku IDEA. U středních škol pak jde více dívek na gymnázia, z nichž mohou zamířit na víceméně jakoukoli vysokou školu (a jsou na širokou škálu možností připraveny), kdežto z průmyslovek či středních škol elektrotechnických (kam míří hlavně chlapci) jsou šance limitované.