Trumpova červená čára

Prezident Trump má před sebou zásadní zkoušku svého odhodlání v zahraniční politice, týká se Venezuely. Jeho vláda dala jasně najevo, že Spojené státy nepovažují Nicoláse Madura za prezidenta, a veřejně podpořila jako přechodnou hlavu státu předsedu venezuelského Národního shromáždění Juana Guaidóa. Trump dokonce vyzval venezuelskou armádu, aby se přestala řídit Madurovými rozkazy. Taková prohlášení jsou silnější než proslulá „červená čára“, kterou Barack Obama narýsoval kolem syrského prezidenta Bašára Asada.

Trumpův tlak zatím nefunguje. Maduro se urputně brání a venezuelská armáda mu svoji podporu zachovala. Americké sankce jsou možná citelné, zároveň však pomáhají vytvářet atmosféru obležení, která posiluje vládu režimu nad celou zemí. Něco podobného se různou měrou dělo na Kubě, v Severní Koreji nebo v Íránu.

Venezuela je komplikovaná, rozpolcená země a Maduro má jako nositel dědictví Huga Cháveze jistou podporu v chudých a venkovských oblastech. Pro přežití režimu je však mnohem důležitější otevřená a významná podpora ze strany Ruska. Moskva dnes přiznává, že do Venezuely vyslala příslušníky své armády. Dva ruské vojenské letouny přiletěly do země předminulý víkend se zhruba stovkou ruských jednotek na palubě.

Staří spojenci

Jedná se přitom jenom o poslední ze série tahů, kterými se Moskva snaží Madura zachránit. Rusko v posledních letech poslalo nalomené vládě v Caracasu pšenici, zbraně a nabídlo hotovost. Odhady celkových ruských investic ve…