Lezte nám na nervy, prosím

Středoškoláci v pátek demonstrovali za boj s klimatickými změnami. Snažili se tak apelovat na politiky, kteří podle nich nevěnují tématu dostatečnou pozornost. Pochopitelně si vyslechli spoustu rad, že se mají raději učit a držet ústa, případně že jim šlo jen o to, aby se mohli na pár hodin „ulejt“ ze školy. Bylo více než patrné, jak mnohým lezou na nervy. Z výrazu studentů ale bylo jasné, že tyhle řeči je opravdu nemohou rozhodit. A to je dobře.

Je obecně nesmyslné vylučovat někoho z debaty, tím spíše, jak trefně napsal můj kolega Martin Uhlíř, aby někoho ostrakizovaly generace, které se tváří, že všechno vědí a všemu rozumějí. Studenti neříkají, že mají recept, nestaví se do role odborníků, jen vyzývají politiky, aby expertům naslouchali a začali konečně jednat. Mladá energie je potřeba k tomu, aby zatřásla spící společností. Navíc to dělá milou a vtipnou formou. Co víc si vlastně přát?

A ostatně i námitky, že se mají spíše učit, jsou mimo. K dobrému vzdělání přece patří i to, že studenti vědí, jak stát funguje. Jaká je role občanů, politiků, expertů… Těžko bychom našli vhodnější příležitost, na které se to dá všechno ukázat.

Starší generace se ale hlavně musí připravit na to, že předepsané ticho nebudou mladí lidé akceptovat tak pokorně, jak to dělaly ony. A pokud nechtějí vyvolávat zbytečný generační konflikt, měly by přemýšlet, jak je co nejdříve zapojit do systému. Dát jim vědět, že o jejich hlas mají zájem. Ostatně budou na této planetě a v tomto státě žít déle než my starší.

Studenty pak nelze než vyzvat: Lezte nám co nejvíc na nervy. Díky.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor