Boj o ČEZ na Ústavním soudě

Většinově státní elektrárenský gigant ČEZ nepodléhá zákonu o svobodném přístupu k informacím, a nadále tedy nemusí veřejnosti poskytovat informace o svých aktivitách. Trojice ústavních soudců se sice teď v únoru pokusila zvrátit verdikt, kterým jejich kolegové v červenci 2017 ČEZ z veřejné kontroly vyňali, ale pokus skončil neúspěchem.

Verdikt, o který šlo, vynesl ústavní senát pod vedením předsedy Pavla Rychetského před dvěma lety při projednávání žádosti občanského spolku, aby mu ČEZ poskytl informace a dokumenty o vhodnosti a povaze paliva využívaného v jaderné elektrárně Temelín. Soudci dospěli k závěru, že pokud obchodní společnost nespadá zcela do vlastnictví státu nebo města, nelze o jejích aktivitách požadovat zákonem zaručené informace. A jelikož ČEZ je státem vlastněný „jen“ ze 70 procent, nic ze své kuchyně občanům poskytovat nemusí.

I jedna akcie

Senátu Ústavního soudu ve složení Šimíček, Šimáčková a David nicméně loni přistál na stole další podobný případ, v němž protikorupční společnost Oživení chtěla po státní akciové společnosti OTE zveřejnit obchodní smlouvy.

Operátor trhu s elektřinou to však odmítl s tvrzením, že je stejně jako ČEZ obchodní společností, a tak informace dávat nemusí, i když je stoprocentně vlastněný státem. Když mu pak nižší soudy daly za pravdu, obrátilo se sdružení Oživení na Ústavní soud.

A jelikož se Ústavní soud zmíněným rozhodnutím o ČEZ náhle odchýlil od své předchozí deset let trvající judikatury, jež podniky…