Je budoucnost Západu opravdu tak ponurá?
Populistická vlna nejen v Evropě sílí, ale roste také počet těch, kterým se nelíbí politika zloby a identity
Emmanuel Macron byl velkou nadějí těch, kdo se obávají, že globální politice dominuje populismus, nacionalismus a rasismus. V prezidentské kampani v roce 2017 dokázal Macron sjednotit Francii kolem témat reforem a multilateralismu, pevného spojení země s Evropskou unií a dalšími mezinárodními aliancemi a institucemi. V listopadu sezval 65 světových státníků na velké shromáždění věnované globální správě světa.
Macrona nyní ponížily protesty „žlutých vest“ v ulicích. Ve snaze uklidnit dav byl nucen zastavit některé ze svých reforem a slíbit nové výdaje, jež naruší rozpočet. V Británii, která se (neúspěšně) pokouší o brexit, je zmatek. Itálie běduje nad rozpočtem. A Maďarsko a Polsko jsou v sevření neliberální demokracie. To vše přispívá k žalostnému obrazu Evropy a Západu.
Rozběhnout se a jednat rychle
Je však situace opravdu tak bezútěšná? Podle Matthewa Karnitschniga ze serveru Politico.eu je podpora EU za desítky let nejvyšší. A přestože populismus někde sílí, při bližším zkoumání vidíme, že v posledních měsících se proti němu zvedá odpor. Vezměme si Polsko a Maďarsko, v mnoha ohledech symboly populisticko-nacionalistického hnutí. V Polsku vyvolaly snahy o reformu Nejvyššího soudu velké celostátní protesty a Soudní dvůr EU nařídil změny zastavit. Varšava v minulých dnech vyhověla.
Mohutně se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu