Encyklopedie krásy

Když psal publicista Miroslav Jeřábek diplomku o meziválečném brněnském časopisu Salon, seznámil se s dcerou jeho vydavatele Bohuslava Kiliana (1892–1942). A pozoruhodnému právníkovi se rozhodl věnovat celou knihu. Výsledek překvapí nejen milovníky kultury první republiky, jejíž vrcholnou formu Salon zachycoval, ale i zájemce o dílo Bohumila Hrabala, jenž byl Kilianovým synovcem.

Do Salonu psal Kilian (mimo jiné o automobilismu) hned od roku 1922, kdy byla revue založena. Měsíčník na křídovém papíře se ovšem díky malému zájmu moravských čtenářů o nákladný životní styl československé elity záhy dostal do ztráty. Kilian se ho přesto rozhodl v této podobě převzít a od druhého ročníku vydávat sám. „My chceme být encyklopedií krásy. Encyklopedií každé krásy, krásy vytvořené umělcem, krásy přírodní, krásy života,“ hlásila revue, do níž psal recenze na výstavy Karel Teige a povídkami přispívali Lev Blatný nebo Egon Hostovský. V roce 1931 Kilian ze Salonu odešel. Na rozdíl od partnerů nechtěl, aby se podbízel masovějšímu publiku, a založil ještě okázalejší časopis Měsíc (který byl k dostání i v německé mutaci Der Monat).

Jeho avantgardní typografii měl na starosti architekt Václav Roštlapil a psali do něj Karel Čapek či Ferdinand Peroutka. „To bývaly časopisy, které když chodily k nám do pivovaru v Nymburce, než jsem začal listovat v těch na…