Dopis z Chinhoyi

Na trhu ve městě Chinhoyi na severu Zimbabwe vytahuji peněženku, abych uhradil brambory. „Když mi zaplatíte ,amerikou‘, dám vám čtvrt kila navíc,“ nabízí prodejkyně. Stejně tak u její sousedky při koupi banánů jich za jeden opravdový dolar dostanu deset, zatímco kdybych z kapsy vyndal jeden zimbabwský bond, bylo by banánů jen osm. Přitom bond a dolar mají oficiálně stejnou hodnotu. Jenže trh a lidé si očividně myslí něco jiného.

V jihoafrickém státě je od roku 2009, kdy Zimbabwe srazila na dno inflace ve výši 80 miliard procent a kdy tamní bankovky měly až trilionové hodnoty (číslo s 18 nulami), oficiální měnou americký dolar. Ten nahradil svého dosavadního zimbabwského jmenovce a zdevastovanou republiku zachránil od nejhoršího. Regály v obchodech se zase zaplnily zbožím a inflace se poté, co si vláda už nemohla tisknout vlastní peníze, vrátila k normálu. Jenže před třemi lety začaly dolary v oběhu docházet.

Základní příčinou je, že země málo vyváží a naopak většinu produktů importuje, čímž zdejší zásoby amerického oběživa vyschly. Hlas lidu tvrdí, že dolarové rezervy centrální banky si do svých sejfů nastrkali představitelé zimbabwské diktatury. Jejich zmizení také urychlila panika. Lidé při prvních známkách toho, že valuty na trhu docházejí, začali bankovky štosovat doma jako rezervu na horší časy. Příliš živé jsou vzpomínky na hospodářský rozklad před deseti lety, způsobený násilným zabíráním velkostatků bělošských farmářů, kteří do té doby svou produkcí táhli celou…