Zachraňte armádu
Co v praxi znamená fakt, že Česko opět slíbilo Alianci zvýšit výdaje na obranu
Když se český premiér vrátil z červencového summitu NATO, chlubil se veřejnosti, že v Bruselu bravurně vyškolil amerického prezidenta. Donald Trump na elitním srazu vyzýval členy Aliance k bleskovému dorovnání výdajů na společnou obranu na dávno dohodnutou hladinu dvě procenta HDP (konkrétně už od příštího roku) – a Andrej Babiš mu prý vysvětlil, že výpočty HDP bez zohlednění růstu jednotlivých ekonomik nejsou správné a že je potřeba mluvit o výdajích a jejich růstu v absolutních číslech. „Myslím, že to kolegové z Evropské unie ocenili,“ říká dnes Babiš. Má pravdu v tom, že růst podle HDP ve skutečnosti příliš nevypovídá o ochotě a schopnosti podílet se na společném díle. Český premiér ale zároveň jednoduše využil pohled, který se mu v daný okamžik hodil. Měřítka rozpočtů NATO i jednotlivých států a jejich dopad na bojeschopnost armád jsou daleko komplikovanější. Nicméně deklarovanou ochotou zvyšovat tuzemské vojenské výdaje Andrej Babiš kolegy z NATO uklidnil. Minimálně z pohledu, který říká, že česká armáda je na tom i nadále špatně a neuměla by ani ubránit Česko, ani účinně pomoci spojencům.
Hra s čísly
Co říká Andrej Babiš, není těžké podložit čísly. V roce 2010 vynaložilo ministerstvo obrany 47 miliard korun, což bylo v přepočtu 1,29 procenta HDP. Letos by erár měl „utratit“ 58 miliard, tedy o 11 miliard korun více, ale v přepočtu na HDP jde o pokles na 1,11 procenta (viz graf). Ekonomika po krizi v roce 2008 roste a poměr se mění. S čísly se dají…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu