Strach proti strachu
Kolumbijská střední třída volí mezi socialismem a tvrdou rukou
Když Kolumbijci ve volbách nevědí, koho z kandidátů si vybrat, mohou na znamení nesouhlasu s nabídkou na volebních lístcích zaškrtnout rámeček s názvem „prázdný hlas“. Pokud by se například v nedávném prvním kole prezidentských voleb stalo, že prázdné hlasy zvítězí, je podle ústavy nutné opakovat celé volby, ovšem s úplně novými uchazeči o politickou funkci. O tom, co se stane, když prázdné hlasy zvítězí v kole druhém, se Kolumbijci dohadují, jelikož ústava prý mlčí. Mnozí z nich se nicméně tuhle zvláštní kličku teď v neděli chystají využít. Podle posledních průzkumů před druhým kolem letošních prezidentských voleb hodlá prázdný hlas odevzdat nejméně 14 procent voličů.
Mezi nimi bude například i bývalý starosta Medellínu Sergio Fajardo, jinak v prvním kole kandidát středu, který se do finále neprobojoval jenom těsně a získal téměř čtvrtinu hlasů. Ani jeden ze zbývající dvojice podle něj „nepředstavuje to, co Kolumbie skutečně potřebuje“. Zní to jako slova zhrzeného poraženého, pocit je ale v zemi docela rozšířený. V neděli se utkají dva natolik vyhranění kandidáti, že si spousta Kolumbijců neví rady. V zemi, kde teprve před dvěma lety smírná dohoda ukončila občanskou válku, jež si vyžádala více než 200 tisíc obětí, se voliči musí rozhodovat mezi ultrakonzervativním Ivánem Duquem, který mírovou dohodu s marxistickými partyzány FARC odmítá, a bývalým bojovníkem jiné marxistické guerilly s názvem M-19 Gustavem Petrem, jinak také bývalým starostou Bogoty a velkým ctitelem…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu