Německá nota

Když Emmanuel Macron vyhlašuje obrodu Evropy, slyší to skoro každý. Citace z projevů francouzského prezidenta pronikají do médií, sloupkaři je hojně komentují, a Macron proto navenek působí jako nový lídr EU. Když na plány francouzského reformátora po dlouhých měsících čekání minulý týden odpověděla německá kancléřka, v kaši aktuálních událostí to skoro zapadlo.

Není divu: Angela Merkel nenabídla Evropě silný projev, který by přitáhl všeobecnou pozornost. Své představy shrnula v dlouhém, poklidném rozhovoru s nedělníkem Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung. Její odpovědi Macronovi jsou jako obvykle věcné či spíše suché a poněkud obtížně se citují. Přesto není hned nutné tvrdit, že německá kancléřka ztratila pozici lídra Evropy. Před důležitým summitem EU na konci června se naopak zdá, že začíná udávat tempo jednání.

Možný kompromis

Kancléřka potřebu evropských reforem vysvětluje proměnou světa, kterou poslední roky všichni napjatě pozorujeme. Už tu nejsou dvě velmoci jako za studené války a zároveň končí období americké hegemonie. Vznikající světový řád bude mít více mocenských pólů a Evropa by se měla stát jedním z nich. Angela Merkel předkládá konkrétní návrhy na poli ekonomiky, inovací, imigrace, bezpečnosti i zahraniční politiky, které by měly akceschopnost Evropy v nové éře zvýšit.

Chce posílit evropskou měnu s pomocí vzniku Evropského měnového fondu (EMF). Ve chvílích ohrožení eurozóny bude moci vydávat krizovým zemím půjčky s třicetiletou splatností…