Svět se zbláznil
... a zoufale hledá účinný lék na globální epidemii duševních nemocí
Slibuji panu doktorovi Horáčkovi, že do příští návštěvy nespáchám sebevraždu.“ Je to už pár let, ale papírků s tímhle textem a svým rozechvělým podpisem by prý paní Kateřina ještě doma pár našla. Psávala je v ordinaci svého lékaře vždycky, když jí bylo nejhůř. Psychiatr Jiří Horáček touhle „smlouvou“ zkoušel zvýšit šance, že si jeho pacientka trpící těžkou schizoafektivní poruchou, což je zjednodušeně řečeno kombinace deprese a schizofrenie, nic neudělá.
A fungovalo to. „Myslím, že bez těch slibů bych tady teď s vámi neseděla,“ pokyvuje hlavou rusovlasá dvaapadesátiletá žena ve svém žižkovském bytě a zapaluje si cigaretu. „Těžká deprese je strašný stav, kdy se všechno kolem mění v tragédii. Vidíte, jak si dítě na ulici odře koleno, a okamžitě vás napadne, že určitě dostane tetanus a umře. Milenci se políbí a vy víte, že on ji chce opustit. V hlavě vám bliká stroboskop negativních myšlenek, které se nedají zastavit ani ve spánku. Nemáte na nic sílu, všechno je špatně. Všichni jsou na vás zlí.“
Paní Kateřina (příjmení si nepřála uvést) na první pohled nevypadá jako těžký psychiatrický pacient. Chodí do práce, kde pomáhá jako terapeutka lidem s postižením, žije čilým společenským životem. Vášnivě maluje a tvoří, v poslední době se jí daří obrazy i prodávat. Má smysl pro humor, aktuálně například vyrábí sérii masek pro Andreje Babiše z účtenek, jež se v místní vinárně hromadí po zavedení EET.
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu